Zapalený satirický až filozofický monolog před soudní síni (ať už skutečnou či nebeskou) s důrazem na kontrasty.
 02.08.2026
0
4 (0)
0
Jak se prostý prostáček může dopouštět
takové karnální, nekřesťanské zvrhlosti,
aniž by mu poskvrněný úd nezapáchal
po božské milosti.

​Nehleďte tak na mě, vážený soudce,
nesuďte moje hříchy s ním,
když sám byste si s ním ulehl v tmu.
vy neodolal byste také té
dotěrně penetrující choutce.

Oddal byste se tomu sladkému athénskému likéru
a skončil byste také v maléru.

Ticho soudní síně nikoho snad tak jako mě nevesele nepřekvapuje.
Kdo z vašich řad by si snad dovolil zničit
tu panickou tichost, jež vás, Bože, obklopuje?

​Nu dobrá, budu tu tedy nadále stát
a otázky si za vás za břemena brát.

Které krutosti, jež je hodná vaší zlosti,
se ti blázni lidské společnosti tak neřádně dopouštěli v minulosti?

​Přece na vřelou, zpocenou kopulaci
má dle Darwina každý toho hoden nárok v populaci.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.