|
vyprovokováno písní "Bridge over Troubled Water", i když obsahově to nic společného nemá.., tak to asi jen vliv samotné hudby, nikoli textu.
|
Ať jdu trním či travou,
Ať cesty jsou dobré či zlé...
Občas potkám Tě a zase ztratím,
přeci vím, jednou se vrátím!
Jednou najdu cestu pravou,
co vede do.. náruče Tvé!
A možná, ať dobrá či špatná cesta,
každá vede tam
do Tvého města,
jež má sedm bran.
Pachtím se, po kolenou lezu,
z výšin však bývá strmý pád,
Tvou cestu růží a slézu
kéž najdu ještě jednou… snad…
10.07.2008 06:52
Na cestě strmé roste trní
do očí občas dýchne prach,
vrchol ač ztracen ve hvězdách
s nadějí dál kráčej po ní
Mnoho až mineš domů, měst
kde trny odkvetlé zdobí růže
přes kámen dál jdi, přes kaluže,
již správnou znáš z těch sedmi cest
do očí občas dýchne prach,
vrchol ač ztracen ve hvězdách
s nadějí dál kráčej po ní
Mnoho až mineš domů, měst
kde trny odkvetlé zdobí růže
přes kámen dál jdi, přes kaluže,
již správnou znáš z těch sedmi cest
09.07.2008 19:46
Díky, Ali, tvé postřehy jsou velmi dobré a já jsem se podle nich ráda zařídila. Děkuju!!
09.07.2008 14:24
Vím, cos asi chtěla vyjádřit Ivanko, ale občas mi to tam nějak rytmicky skřípe. Například bych číslici nahradila slovy sedm, určitě by to působilo líp. V poslední sloce bych ve druhém verši přidala slůvko však (z výšin však bývá strmý pád), podle mě by to bylo rytmičtější, ale protože poezii a její stavbě moc nerozumím, tak tenhle názor ber s rezervou. Jinak zdravím!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.