"pidiaturka" napsaná venku při procházce...
Doufám, že přijdeš,
když srdce skomírá hlady,
když už nesečtu
všechny své pády...
Když svůj čas jen bolestí měřím,
Pane můj,
V Tvůj návrat doufám a věřím….


 08.03.2009 00:06
Já Boha v chrámech kamenných
nehledám, víry prost!
Raději jen tak dávám smích
těm druhým proradost.

Boha jen ve svém srdci mám,
/i v srdcích druhých dlí!/,
hlasem srdce jej nazývám,
někdy též Svědomí!

To je ten naléhavý hlas
co zaznívá snem Tvým,
že nyní je ten správný čas
vydat se za štěstím...

Kdo druhým štěstí umí dát,
ten sám je nalézá
a na světě je potom rád
i v Lásce úspěch má...
 14.02.2009 03:26
Určitě je to krásný pocit, mít takovou víru...:)
 27.01.2009 13:29
Jako holubice vypuštěná k nebi...........
 14.01.2009 10:26
Ať naplněn je tvůj džbán
vírou a láskou
co proměněna bude
ve vodu života věčného
 13.01.2009 21:32
Je tady pořád..........jen to nevnímáme :-)
 13.01.2009 09:24
Děkuju. Ten obrázek je tam správně- verše jsou adresovány Kristu....
 13.01.2009 08:28
otevři svou mysl a nemysli jen na bolest svou,
až procitneš , poznáš, že i tebe do srdce zvou,
bez lásky se prostě žít nedá,
nejsi jen ty, kdo ji stále hledáš.
Jednou se i tvé srdce zasměje,
a ten smutek nyní? ten ti jen prospěje......
nevím jestli jsem pochopila správně význam tvých veršů, ten biblický obrázek mě trochu mate....:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.