Hmm, možná mě vypískáte, dlouho jsem nic nenapsala a není vlastně jisté, jestli se k psaní ještě vrátím. Nevím jaké to je, ale asi to něco vypovídá :-), jinak už to neumím..

Zmatené jak veverka v parku...já to však asi chápu :-D

Vracím se...ale ne úplně a jen na chvíli...:-)

Néé, no už zase je to psaný jako noční(k). Prostě neumím psát nic v čem se objevuje den...už zase ten měsíc... je to slepenice matlanice několika lidí a několika mých altereg...

Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

Když se upnete k naději o někom, kdo by vás měl mít rád a nemá

potkala jsem po letech přítele ...

Tato básnička pojednává o tom že si plánujeme velké věci,někdy se to podaří a někdy ne.

taková zvláštní, možná až divná....původně měla být středem dělší básničky, nakonec se mi začátek nějak nehodil....tak uvidíme, jak poradíte

Žádní zelení cizopasníci,spíš pohádkový útvar, který nic neřeší, možná se přetvařuje díky metaforám...Kdyby jste se chtěli zasnít, vstupte :-).

Nevím jestli je ta english úplně Ok,ale tak,co už ....

Pořád a pořád nic, ale vypocené dílo je na světě...chybí mu lehkost, snad proto že ho tíží přátelství...

a tak, nemůže být pořád veselo..

Pohřeb jedné velké lásky?

a moje strachy

možná by to tak mohlo být, nebo ne? :-)

o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...

miluju víno a co se mnou dělá...