z vlaku
přidáno 23.03.2011
hodnoceno 11
čteno 1011(17)
posláno 0
Průvodčí vstoupil do kupé
V brašně si přinesl knihu
Starou jak exemplář v lihu
Rozhodl, kdo musí z kola ven

Strojvůdce udává jízdě směr
Že jeho otec byl opičák
Nevěří, starej paličák
Právě přistoupil Ahasver

Copak je nového ve světě?
Hlavou zavrtěl trochu víc
Mám smutnou zprávu – vůbec nic
Svět se mění, lidi ne

Koukám, ten Žid se rozplakal
Mír není věčnost, to je hrob
S kameny jen a bez ozdob
Připil mu modrý Portugal
         Hrdina krabicových vín
přidáno 16.02.2012 - 01:07
Hm koukám zes to schytal ... U mě to je celkem dobre
přidáno 16.05.2011 - 01:03
Děkuji za odpověď.
A abych předešla nějakým nedorozuměním... Mohu-li si představit cokoli, mohu si představit cokoli a nebo také nic, a při troše sarkasmu bych mohla říct, že báseň nemusela být vůbec napsána... nemyslím to zle, jen záměrně poněkud přeháním, aby bylo jasno, co myslím. Přeje-li si autor, aby si čtenář představil něco konkrétního, je dobré, aby k tomu "postavil nějaké koleje". Řekneš-li strom, výběr je bezbřehý, řekneš-li listnatý strom, výběr se zužuje, chceš-li aby si čtenář či posluchač představil třeba osiku, protože je to důležité, aby to byla zrovna ona, aniž ji chceš pojmenovat, musíš najít obraz, přiměr, způsob vyjádření, který posluchače či čtenáře dovede tam, kde ho chceš mít. Řekneš-li o něčem, že je to velmi staré, nemusí to ještě znamenat tu nejstarší knihu, tedy Bibli, může to znamenat klidně staré vydání nějakého románu, klidně staré dvě stě let. Krom toho je podstatný rozdíl v tom, má-li někdo v brašně Bibli nebo Darwinovo pojednání O původu druhů... Kniha v brašně nemůže být zaroveň Bible a zároveň Darwinovo pojednání - tedy pokud je řeč o jedné knize, a to je, zrovna tak jako zvíře nemůže být pes a zároveň kočka...
Koleje pravda bývají i do zatáčky, též mívají výhybky a dá se po nich couvat... a v depu bývá točna:-)...
Proč si mám myslet, z čeho to mám poznat, že Modrý portugal je cestující, když je to odrůda vína? A mám-li si to myslet, mám dostat od autora nějaké vodítko.

Takže závěrem: Dodatečné vysvětlování zamýšlených významů a zamýšleného sdělení nemá smysl; neboli, co má být sděleno, musí být napsáno. Čím přesnější a konkrétnější představu má autor, čím přesněji ji vyjádří (aniž by se uchýlil k polopatismu), tím přesnější a konkrétnější představu může vyvolat u čtenářů.
přidáno 13.05.2011 - 13:08
Eliška Vobrubová: Já jen abych předešel dalším zmateným pokusům o rozbor...
Kniha může být opravdu cokoliv, během básně si můžete dosadit hned několik titulů. Exemplář opravdu nemusí být starý, tak jako pomněnky nemusí být modré, i když se to o nich v přirovnáních říká. Na tom ale vůbec nezáleží.
Ano s průvodčím a černými pasažéry míříte správně, ale opět Vaše myšlenky narazí na neprůchodnou zeď doslovnosti.
S tím strojvůdcem jste mě pobavila. Pokuste se oprostit od přílišné zaujatosti tím, že koleje jsou rovné a nedá se na nich zatáčet. Zjistíte, že strojvůdce opravdu udává směr. Víc Vám už napovídat ale nebudu .
S čím asi opravdu pomoct musím, je verš s opičákem. Představte si, že kniha v průvodčího brašně je Darwinovo O původu druhů. Zároveň to může být třeba Bible. Paličatý strojvůdce si to taky nedokáže srovnat.
A abych vysvětlil Ahasvera. Jde o postavu věčně putujícího Žida. Můžete si třeba představit, že je ten člověk už opravdu unavený z nekonečného putování, které nemá žádný uspokojivý cíl. Mír, který hledá, nenachází, je mu nekonečně vzdálený a on musí neutěšeně čekat na nepřicházející smrt.
A když říká, že se lidi nemění, tak je to jeho názor. Třeba s ním nesouhlasíte, ale prosím, neberte mu ho. Spousta lidí by s ním souhlasilo a nejeden člověk dokonce tvrdí, že celá historie je toho důkazem. Konečně všichni známe pořekadlo nic nového pod Sluncem, určitě má nějaký smysluplný význam.
Modrým Portugal je jen další z mnoha postav ve vlaku. Je to náhodný spolucestující, o kterém nic nevíte, vlastně si ho skoro ani nevšimnete a najednou zjistíte, že tam prostě je, a že Ahasverovi připíjí... zřejmě krabicovým vínem.
Jinak je to báseň opravdu špatná, nebo alespoň špatně ukončená. Chybí jí pointa a vůbec vyplyne tak nějak nikam, jako ten vlak, který odjíždí do dáli i s těmi neznámý lidmi, kteří míří do neznámých míst.
přidáno 10.05.2011 - 00:35
jayjay:
Pravda či pravdivost je shoda tvrzení se skutečností.
Pojem pravda hraje primární úlohu ve filosofii, vědě, právu a náboženství (či teologii).
Pravdě se věnuje neformální logika a epistemologie (gnozeologie). Pravdivé mohou být výroky, premisy, závěry, názory, přesvědčení nebo soudy.
přidáno 09.05.2011 - 23:03
Eliška Vobrubová: S pravdou nebo s pravdami? Je jedna, nebo jich je víc?
přidáno 09.05.2011 - 23:03
Ať se snažím jak chci, nedaří se mi přijít na to, o čem báseň je (má být). Když ji zkouším rozlousknout od konce, kde by měla být poita, čeká na mne hrdina krabicových vína ten mi vůbec nepomůže. Ledaže by to byla báseň o někom krabicové víno popíjejícím a vlakem při tom cestujícím. Nic z toho ale nevytěžím. Stále to dílo na mne působí násilně šroubovaně s obsahem a smyslem nezbadatelným. Vyvstávají mi nad textem otázky, odpovědi z něj neřicházejí.
- "V brašně si přinesl knihu" - bude to patrně jízdní nebo přepravní řád, co by jinak průvodčí nosil, v práci si nepočte, a kdoví, smí-li vůbec;
- "Starou jak exemplář v lihu" - přirovnání nerozumím, exemplář může být klidně nový, byl-li pořízen nedávno;
- "Rozhodl, kdo musí z kola ven" - má to snad být narážka na "černé pasažéry"? - nebo z jakého kola, kým je tvořeno to společenství, z něhož má být někdo vyloučen, a proč?;
- "Strojvůdce udává jízdě směr" - no, mezi námi, jízdě směr udávají koleje, strojvůdce má za úkol řídit vlak, udržet ho jna kolejích a jet tak, aby byl dodržen jízdní řád;
- "Že jeho otec byl opičák/Nevěří, starej paličák" - jaký význam nese toto dvojverší? o čem/o kom co vypovídá?
- "Copak je nového ve světě?" - není jasné, kdo se ptá patrně přistoupivšího Ahasvéra (tedy toho věčného poutníka);
- "Hlavou zavrtěl trochu víc" - kdo? a proč víc, doposud nikdo nevrtěl hlavou ani trošku;
- "Svět se mění, lidi ne" - ... soudím, že lidi se také mění, takže jaký význam to nese tady a proč tahle formulace?;
... a tak dále... --> ... ten Žid se rozplakal, ale pro množství otázek předchozích nevím, co ho přivedlo k slzám... šroubovaný verš o míru a věčnosti není přesně a jasně řečeno, aby jednoznačně vyplývalo, jak to autor míní, ale řekněme, že jediné, co je věčné je hrob, ale proč s kameny jen a bez ozdob.
- A nakonec: "Připil mu modrý portugal" - kdo komu? kde se to tu tak zčistajasna vzalo? A není to tak, že se připíjí něčím než něco? ... něco se spíš upíjí.
Úhrnem:
Příliš mnoho slov s nejasným posláním. O čem ta báseň vlastně je? O někom, kdo má někoho v državě a rozhoduje o tom, kdo zůstane a kdo bude vyloučen - z jakého důvodu?
Je mi líto, ale text na mne působí jako uměleckoidní balast, jehož výpověď a poslání zůstávají mi utajeny.
přidáno 09.05.2011 - 22:24
jayjay:
S pravdou se to má asi tak jako třeba s demokracií, prostě budˇ je nebo není.
přidáno 09.05.2011 - 22:09
Eliška Vobrubová: Existují i pravdy nepoctivé?
přidáno 09.05.2011 - 21:36
Matttyna:
Jaký ty poctivý pravdy máš na mysli? Nějak je tam nevidím...
přidáno 23.03.2011 - 23:55
Jojo, toto se mi líbí...je to lehce humorný, však i nějaký ty poctivý pravdy se tam najdou...
Taky mě napadaj básně při cestě vlakem, ale rozhodně nejsou tak optimistický...
přidáno 23.03.2011 - 21:43
Hrdina krabicových vín, taky jsem byl.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ahasver : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Daniel Panda
Předchozí dílo autora : Vítězný únor

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku