Už si nestěžuji, už to krásné mám, ne na dítě se nevymlouvám, žena mi syna dala a mě můza políbila.

Zase jedna smutná na kamaráda kterého jsme vždy brali a ptám se sám sebe proč ty hodní odchází dřív jak ti zlý.

Další má báseň která naději dala ale v zápětí vzala

Je to o soužití člověka a koně.

Přání mé i celé rodiny byl péjsek už ho máme, chci se s ní svěřit a to v básni.

Pro mého syna.

Zase jedna smutná i když je ze života

Zase jsem zavítal do říše zviřat

Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.

dílko trochu mimo můj styl a hlavně slovník napsané podle tohoto citátu: "Život je kurva, která ti své služby poskytuje naoko zadarmo. Nikdy ale nevíš, kdy ti předloží svůj konečný účet."

Ani válka si nevybírá

Někdy i peníze pomohou před smrtí

??

Pro mne zatím dílko netypické ... Včera při cestě šalinou ...koukla jsem mimoděk z okna a uviděla to, co vidí mnozí, ale přesto děláme, že to neexistuje, že nás se to netýká ...lidi bez budoucnosti ...ztracené ...tak mě napadlo pár veršů...tady jsou ...cítím, že "lehkostí verše báseň nejiskří", přesto - zajímal by mne váš názor...

asi že mám momentálně špatnou náladu píšu dnes o holém životě: chtěla být Popelkou...

inspiracja? Smíchov stacja.