Už si nestěžuji, už to krásné mám, ne na dítě se nevymlouvám, žena mi syna dala a mě můza políbila.

Zase jedna smutná na kamaráda kterého jsme vždy brali a ptám se sám sebe proč ty hodní odchází dřív jak ti zlý.

Další má báseň která naději dala ale v zápětí vzala

Je to o soužití člověka a koně.

Zase jsem zavítal do říše zviřat

Přání mé i celé rodiny byl péjsek už ho máme, chci se s ní svěřit a to v básni.

Pro mého syna.

Zase jedna smutná i když je ze života

***

Z doby, kdy den byl nocí a noc bez konce ... Dnes už místy probleskuje Slunce ... a budí se nový den ...díky ...

..Co dodat, občas člověk cítí beznaděj a vztek, který neví kam směřovat....

To co se stalo mně může se stat i vám zamyslime se.

Významově je skoro opakem té první a zároveň, jako by pokračovala... Nevím, jestli se to někomu bude vůbec líbit...ale...

Obdivná. Věnováno té, které jsem to osobně věnoval.

Znovu ženatý a spokojen.