|
Už si nestěžuji, už to krásné mám, ne na dítě se nevymlouvám, žena mi syna dala a mě můza políbila.
|
|
Zase jedna smutná na kamaráda kterého jsme vždy brali a ptám se sám sebe proč ty hodní odchází dřív jak ti zlý.
|
|
Další má báseň která naději dala ale v zápětí vzala
|
|
|
|
Přání mé i celé rodiny byl péjsek už ho máme, chci se s ní svěřit a to v básni.
|
|
Pro mého syna.
|
|
***
|
|
Z doby, kdy den byl nocí a noc bez konce ... Dnes už místy probleskuje Slunce ... a budí se nový den ...díky ...
|
|
..Co dodat, občas člověk cítí beznaděj a vztek, který neví kam směřovat....
|
|
|
|
To co se stalo mně může se stat i vám zamyslime se.
|
|
Významově je skoro opakem té první a zároveň, jako by pokračovala...
Nevím, jestli se to někomu bude vůbec líbit...ale...
|
|
Obdivná. Věnováno té, které jsem to osobně věnoval.
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

