|
Někdy přijdou chíle...
|
|
páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama...
aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D
|
|
...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*
|
|
... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?
|
|
pro celou tu dobu...
|
|
i takovou atmosféru může mít...*
|
|
čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...
|
|
/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování
|
|
zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...
|
|
..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)
|
|
obnažené já..../vráceno/...;)
|
|
život je tragikomedie...*
|
|
v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...
|
|
S kým?? Těžko říct... ;)
|
|
Jsme relativně šťastní... Snažíme se... Díky za rybky... Za Tresky obzvlášť..
|
|
jooo padat...není nejkrásnější pocit
|
|
...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...
|
|
chvíle číslo 158 ... dnes už zase jenom vzpomínka ...
|
|
- fiktivně - nefiktivní pocitová kytička...
|