Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

věnováno člověku, který si z ní stejně nevezme nic

Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.

Pocitová báseň...ne, tohle nejde vynutit...;)

...

archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé! pak se začal smát.

obnažené já..../vráceno/...;)

Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech

- Slečno, a vy se opravdu domníváte, že vaše poezie dokáže někomu něco dát? - Zajisté. - A stále si myslíte, že vaše díla dávají smysl? - Ovšemže. - Slečno, vy jste ale nanynka, viďte.

***

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

když na otázky nejsou odpovědi...

Jen z čiré radosti...Z tohohle hloupého světa...Už to tak bude:)

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

... fakt nejsem závistivej ...