 28.02.2008 2 568(13) 0 |
Nenávidíš motýla když létá
nenávidíš holku s copánky
připomínaj dávno prošlá léta
z úsvitu ti zbývaj červánky...
Nenávidíš strom co sladce pučí
nenávidíš šťastně mladý pár
vzpomínky ti na dně duše skučí
místo hřiště navštěvuješ bar...
Nenávistně objímáš svou whisky
starou jako samo staré stáří
marně sčítáš na konečné zisky
a za oknem zase hnusně září...
...MLÁDÍ...
nenávidíš holku s copánky
připomínaj dávno prošlá léta
z úsvitu ti zbývaj červánky...
Nenávidíš strom co sladce pučí
nenávidíš šťastně mladý pár
vzpomínky ti na dně duše skučí
místo hřiště navštěvuješ bar...
Nenávistně objímáš svou whisky
starou jako samo staré stáří
marně sčítáš na konečné zisky
a za oknem zase hnusně září...
...MLÁDÍ...
20.04.2008 - 22:05moc se mi líbí :) ale vážně.. co budeš psát v těch 80ti? :o) ódy na krásné mládí? :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nená(zá)vist... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lidskostroje...
Předchozí dílo autora : Androidka...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle --- Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso --- Lamer» autoři online
PavelKastl» narozeniny
AutumnCollection [11], Letadlo [3], Z jiného světa [3], Namor [3], nic moc [1]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
