....
přidáno 01.03.2008
hodnoceno 4
čteno 1387(14)
posláno 0

křehce zní melodie
v noci,
kdy mé srdce žije
bez všech
věcí

přivřené oči
šeptají

na krku náhrdelník
ze sněhu
šaty utkané z vichru
kopírují oblohu

ale nehřejí

mám studené ruce
rampouchy na řasách
to zmrzly slzy

ledová královna
a její strach

stékáš mi hlasem
jednou za čas
do hladiny snů

vůle už dřímá
pod maskou klauna
nenech mne dál
čekat

jsem tak
s
a
m
o
t
n
á
přidáno 05.03.2008 - 21:05
pekna... chladna... hm... a slecna...
přidáno 02.03.2008 - 17:12
Trošku mi zzz toho mrazzzzí,
ale je to sugedtivní a pěkné!
Jen pozor, až náhle přijdeš do středu slunečního žáru,
ať zvládneš tu přeměnu do štěstí:-)
přidáno 02.03.2008 - 16:38
...samota mrazí...pod nehty prstů, které by chtěly hladit...
pěkná báseň;)
přidáno 01.03.2008 - 22:09
..roztaješ, ledová královno, roztaješ do svých snů...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Má zimní bouře : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hradba kolem mne
Předchozí dílo autora : Sluneční mráz

» narozeniny
ladygodiwa [13], Davidss [9], fastavačka [8], oči směrem k zemi [7]
» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :
Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming