|
....
|
křehce zní melodie
v noci,
kdy mé srdce žije
bez všech
věcí
přivřené oči
šeptají
na krku náhrdelník
ze sněhu
šaty utkané z vichru
kopírují oblohu
ale nehřejí
mám studené ruce
rampouchy na řasách
to zmrzly slzy
ledová královna
a její strach
stékáš mi hlasem
jednou za čas
do hladiny snů
vůle už dřímá
pod maskou klauna
nenech mne dál
čekat
jsem tak
s
a
m
o
t
n
á
02.03.2008 17:12
Trošku mi zzz toho mrazzzzí,
ale je to sugedtivní a pěkné!
Jen pozor, až náhle přijdeš do středu slunečního žáru,
ať zvládneš tu přeměnu do štěstí:-)
ale je to sugedtivní a pěkné!
Jen pozor, až náhle přijdeš do středu slunečního žáru,
ať zvládneš tu přeměnu do štěstí:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.