Kriminálka les

V lese

Jsem datel. Jmenuji se Datel. Můj otec byl taky Datel. A když o tom uvažuji, vlastně i můj

děda byl Datel… Chci vám povyprávět příběh, který se stal v lese a který si odmítám vzít

do hrobu. Je to příběh šokující, plný zvratů a tajemna.

Jednoho rána, když jsem četl nejnovější bulvární nesmysly o vloupačce v klenotnictví, která

se odehrála minulý týden, za mnou přišel zajíc horou stížností. Než se mu

mluvidla rozeběhla na plno, přerušil jsem ho:

,,Co chceš? A stručně!“

,,Přišel jsem k sobě do bytu, a zjistím že je rozmlácené okno, lednička vyžraná a televize

nikde – sice nefungovala a čekal jsem opraváře, ale přece jen byla drahá….

To už je druhá vloupačka za tenhle týden! Jenže minule nebylo nic ukradeno… Myslím, že se

jen někdo byl podívat proč jsem nechal otevřené dveře…

Tak mě napadlo, jestli by ses nemohl dopátrat toho, kdo to udělal. Nebudeš na tom

škodný…“

Samozřejmě že jsem souhlasil, protože v lese moc zvířat není a zajícova televize byla snadno

rozpoznatelná, protože to byla jakási cizí značka – prostě prima práce na jedno odpoledne.

Rozhodl jsem se navštívit místního chmatáka a překupníka kradeného zboží – jezevce.

Zašel jsem k němu do obchodu, opřel se o pult a jakoby náhodou jsem se zeptal:

,,Tak co? Nějaké novinka? Hledám něco speciálního…“

,,To je zvláštní že se ptáš, protože mám takovou divnou příhodu. Přišel jsem do obchodu a

sekretářka mi řekla, že tu byl nějaký ´gentleman´v dlouhém baloňáku, obrovské čepici a

s obřími černými brýlemi. Prostě divná věc. Přinesl balík a v něm byla… Tomu neuvěříš…“

Spěšně jsem ho přerušil:

,,Byla tam televize, že ano?“

„Jak to víš?“

„To není podstatné. A co jsi s ní udělal?“

„Já? Nic – sekretářka to okamžitě střelila veverce – svojí přítelkyni.“

,,Zvláštní… Díky. Myslím, že jsi mi dost pomohl. Nazdar – a ještě se u tebe stavím.“

Vyletěl jsem z okna jezevcova obchodu a hasil si to rovnou k veverce. Zrovna věšela prádlo.

Slušně jsem pozdravil a ptal jsem se ji na tu televizi. Veverka protáhla obličej a vysvětlila mi,

že ji donesla domů, zašla za liškou a když se vrátila, televize nikde. Zbylo tam jenom několik

bílých chlupů. Pravděpodobně je přinesla s televizí, jelikož jezevec je dost nepořádný a moc

často ve svém obchodě neuklízí.

Začínalo se to zamotávat, to, co začalo jako obyčejná vloupačka, už pěkně smrdělo.

Odletěl jsem od veverky a zastavil jsem se u sovy. Zrovna opravovala žehličku.

,,Co se s ní stalo?“ Zajímal jsem se.

,,Ale – půjčila jsem ji praseti a ty jeho selata si s ní hrála a nacpala dovnitř nějaké korálky

nebo co – do elektroniky se toho dá tolik schovat…“

Dostal jsem nápad. Letěl jsem k jezevcovi do obchodu.

,,Zdravíčko!“ Zahalekal, zjevně v dobré náladě.“

„Nazdar jezevče. Myslím že ten smích tě brzo přejde. Ukaž – kam jsi tu televizi strčil?“

,,Co? Nechápu co máš na mysli? Liška zase rozdávala hašiš?“

,,Dobře víš o čem mluvím. Dneska ráno za mnou byl zajíc – někdo se k němu podruhé

vloupal. Poprvé nebylo ukradeno nic, podruhé nějaké jídlo a televize – o ni právě jde.

Vlastně mě na tenhle nápad přivedla sova. Řekla, že do elektroniky se dá leccos schovat.

A o to právě jde. Ty jsi vyloupil to klenotnictví. Ale věděl jsi, že musíš diamanty někam

schovat. Cestou jsi zjistil, že zajíc nechal otevřené dveře. Vběhnul jsi dovnitř a hledal úkryt

pro diamanty, které jsi uloupil. Najednou sis všiml televize. Otevřel jsi ji a dovnitř jsi hodil

lup. Za týden sis oblékl černý baloňák, velkou čepici a nasadil jsi brýle a šel jsi televizi dát do

svého obchodu. Kvůli své špatné pověsti nemáš zákazníky – tudíž jsi nečekal, že by ji někdo

objevil. Ale tvá asistentka ji prodala veverce. Když jsi to zjistil, samozřejmě jsi se vydal

k veverce a provedl druhou loupež. Byl to skvělý plán – ale nevyšel, protože nejsi tak chytrý

jako já.“

Jezevec rozzuřeně vykřikl:

„Proč sis nemohl hledět svýho! Mohlo se mi to povést!“

„Já už jsem zkrátka takovej…“

Tehdy jsem byl hrdinou dne. A zajíc nekecal – opravdu jsem na tom nebyl škodný. Ale ta

historka je k nezaplacení, protože ta mne přežije – a to je za všechny prachy.