jednoduchá ale nesnadná, včera neděle nebude ale za týden byla zas, utopila se v kávě otrávené křikem racků co jak zjara chtěli zmást můj sluch.

ja vim ze bys me pochopil. jde jen o to, ze mozna nechci abys me chapal. uz by nebyla sance. nemela bych ti co rict, vsehcno by bylo jasny a vsehcno by zustalo na tobe...vsechno bych vedela a neslo by doufat. ja uz chci ven z toho kolotoce. nechci nas ale ztratit. slysis me? slysis me? snad ne

Druhá a posledná časť, veľmi prosím o všetky komentáre! (zlé či dobré)

Já po servrech jsem bloumal, v duši své smutek měl, rozličná dílka zkoumal, co dělat nevěděl... Až náhle, jak blesk z nebe, Tvou báseň četl jsem, a vzpomněl jsem na Tebe, pár veršů napsal jsem...

Mám rád fantasy a preto som si urobil malý výlet naprieč históriou tohto žánru.

zaklepe a vstoupí...

...

I když spolu nejsme tak moc dlouho a ještě dýl jsme se neviděli, mám tě stále plnou hlavu a nosím tě v srdíčku

....

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.

Reflexe

Opět jedna ze starších....Je to doznání dívce, která ho nikdy nečetla a nikdy číst nebude. Trefnější by bylo napsat smutné doznání. E

některé procesy neuvěřitelně bolí - nebudu se ptát proč nebo za co jsem si to zasloužila, ale jenom poděkuju dvěma uším, o kterých vím, že mě vždycky vyslechnou...

Povídka, ve které motiv činu zůstal zahalen tajemstvím...

mit strach mit strach! . touzit. ale mit srach.

Povídka, v níž vystupující postavy skutečně existují a dílo samotné je podloženo pravdivými fakty, avšak valná většina je zcela vymyšlená. Tuto povídku jsem napsala na přání svému největšímu Zlatíčku a zároveň mu ji věnuji :-*

Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.