|
Člověk tak rád někdy se zasní,
do veršů skryje pak touhy své,
představou tou mysl se zjasní,
osudu vstříc lehce pak jde....
|
|
Lidské touhy jsou různé, ale vždycky krásné!
|
|
v jedné kapce potu...?...touha...žár...;)...;) mnohem víc...
|
|
ještě raz... všem kdo četli se omlouvám :D
|
|
Měla jsem silnou touhu umístit příběh do Prahy, nevím proč, ale už to tak je...
|
|
.. slyším ozvěny z říše, kde srdce nejsou z plyše:-)
|
|
Madono! Ty černá děvko! volal jsem do tmy, která mě bičovala hořkými kapkami samoty a porážky...ale přesto vítězství.
|
|
...teoreticky vždycky spojené s novými začátky...které končí ve vteřině, kdy končí slunný den...(věnována...někomu, koho jsem potkala už dávno, ale teprve teď jsme si podívali do očí...:))
|
|
S "šokující" pointou.
|
|
Ráda přecházím na červenou.. ráda riskuju...
|
|
Odlehčená miniatura :)
|
|
?!?
|
|
Zdál se mi jednou sen... Měl moc pěknou atmosféru a moc pro mě znamenal, ale nejspíš se to zachytit nedalo. Ale aspoň za pokus to stálo.
|
|
Cesta z města..:-) Už trochu starší a zapomenutá, ale to nic nemění...
|