 07.04.2008 10 1669(25) 0 |
Za závojem rosy
mi dýchneš do vlasů
a zašeptáš
Smím prosit?
Za závojem deště
ukradneš první polibek
a šeptneš tiše
Můžu ještě?
Za závojem ticha
tisknem si ruce
a náš cit
Stále dýchá.
Za závojem touhy
sníme svůj sen
a já vím
Sny nebývaj dlouhý.
mi dýchneš do vlasů
a zašeptáš
Smím prosit?
Za závojem deště
ukradneš první polibek
a šeptneš tiše
Můžu ještě?
Za závojem ticha
tisknem si ruce
a náš cit
Stále dýchá.
Za závojem touhy
sníme svůj sen
a já vím
Sny nebývaj dlouhý.
20.02.2009 - 11:53Už to mě samotnýmu začíná zavánět protekcí, ale nedá se jinak, než za 100:) Rytmicky sladěné, neotřelé verše a pointa par excelance.. co dodat? Jen to, aby takhle krásný sny nikdy neskončily!
24.04.2008 - 12:21Díky moc, potěšilo mě, že ses tolika věcma ode mě prokousala.:o) A okomentovala. Moc si toho vážím, ještě jednou díky...
23.04.2008 - 22:51hodne dobry!..tohle se me primo dotklo.
posledni sloka..ňuňu..moc pekna!
//sny nebyvaj dlouhy//
*
posledni sloka..ňuňu..moc pekna!
//sny nebyvaj dlouhy//
*
07.04.2008 - 23:22sníme svůj sen - Doufám, že si pochutnáme.... :)... Jinak Opakování na začátku sloky. Tady to, narozdíl od většiny ostatních básní zde, má smysl a podtrhuje to báseň samotnou. Dodává jí to ještě na pocitech a úplnosti. :)... Hezké to máš ;)
07.04.2008 - 19:44naopak...má to pointy...ale, někdy jsou i šťastné konce bez kýblů slz a černých závěsů:)...nebo aspoň v to stojí věřit...a přežít!:)
07.04.2008 - 12:01ajeje... proc to zesmutneni na konci? predchozi strofy tak krasne optimisticke a pak... skoda... jinak je pekna
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Za závojem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Arietta - Bok po boku
Předchozí dílo autora : Sen
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
