Člověk tak rád někdy se zasní, do veršů skryje pak touhy své, představou tou mysl se zjasní, osudu vstříc lehce pak jde....
přidáno 08.04.2008
hodnoceno 8
čteno 1446(27)
posláno 0

Chtěl bych být bledým měsícem,
co šat má stříbrný,
po nebi bloumat tam i sem,
a znát Tvé tajné sny!

Být tím, ke komu zvedáš zrak,
kdo důvěrník je Tvůj,
s kým radíš se či jenom tak
prosíš: Jen chvilku stůj!

A jako něžná hvězdička
doletíš tam, kde jsem,
sdělíš mi tajná přání svá,
pohladíš paprskem,

a pak se zase vrátíš zpět
na zemi, mezi své,
těšit budeš co krásný květ
mé oči stříbrné!
přidáno 09.04.2008 - 11:48
Díky!;oD
přidáno 09.04.2008 - 07:44
Krásně poetické, líbila se mi.
přidáno 08.04.2008 - 13:37
Ještě jedno! A podrbat za ouškem...;o)
přidáno 08.04.2008 - 13:37
Tvrdá derry má slabost pro má dílka? To mi lichotí!
přidáno 08.04.2008 - 13:36
A co my dalo práce najít ten obrázek...;o)
přidáno 08.04.2008 - 10:37
;) jů...zasloužíš si pohlazení...za tak krásnou poezii...*
přidáno 08.04.2008 - 09:57
já se pořád nemůžu srovnat s tím tvým stylem...ale nápady dobré
přidáno 08.04.2008 - 09:43
střábřitě čarovné... tvé sny!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chtěl bych být bledým měsícem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Láska je zboží podpultové!
Předchozí dílo autora : Jako dvé koťátek

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming