...kdy tě odhalí, na louce bez květu, plné kamenů, slisovaných do dlouhé kostky.

Zamilovaná.......chtivá.......snivá......snad prominete.....

Prosím prosím napište mi kometář co si o celé povídce myslíte. Zajímalo by mě, jaké dělám chyby, atd. děkuju moc :-)

Úkol na loňský literární seminář.. Byla zábava to psát a když jsem to teď, skoro po roce, vytáhla ze složky, tak nějak mně to navnadilo, že se musím podělit...

Jen brát a brát a brát... to by chtěl každý, ale co takhle dát?

...tahle vznikla kdysi moc a moc dávno na jednom nádraží .....

... lidová ... ;-)

Po každém dešti stoupá z lesů pára...

....ty má v očích občas každý z nás .....

šachy, šachy, i takové jsou šachy...

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Byly mraky a neviděla jsem Měsíc, který zmizel...

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

Četl jsem jednu krásnou báseň plnou citu, a ač v ní touha nakonec vyhasla, nebýt jí, neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše. Ta autorka je i zde mezi námi a sama jistě ví, že mluvím o ní! Ani nevím, zda má tu báseň i tady! Bylo to takové něžné smutné dílko, tak jsem se pokusil vytvořit k tomu veseleji laděný protějšek! Nevím, zda se to bude líbit i vám, jí to tenkrát potěšilo, zmírnilo chmurné myšlenky a o to vlastně šlo především...I ona mi pak mnohokrát oplatila stejně, když jsem to byl já, kým cloumal splín!

...

.........

Věnováno...

....................................................