Napsáno v březnu a je zde vidět posun s předchozí básní.
přidáno 30.04.2008
hodnoceno 1
čteno 1930(9)
posláno 0
Jsou dva. Stejní.
Oba zadaní.
Jeden se do vztahu dostává.
Druhý milé na rozloučenou mává.

A já? Mám pro ně slabost.
Srdci nejde říct dost.
Láska s nimi nebyla by oukej.
Tajně, opatrně, bych šeptala: "Čekej!"

Zraky jiných nás by sledovaly,
štěstí by nám nepřály.
Problémem byl by náš věk,
prostě na dlouhou trať běh.

Ani nemluvě o lidech,
kterým by to vzalo dech.
Jejich přátelství sebralo klíč
od našich srdcí, nese ho pryč.

Ze strachu před ztrátou,
nocí další propitou
zas jen proplujeme,
a to nejcennější ležet necháme.

Tebe dvojče - půl roku jsem milovala.
Štěstí Ti nepřála.
Láska ze dne na den přešla mě.
Došlo mi, že nebyla pro mě.

Po dvou měsících opakuji chybu,
z dvojčete sedám do sedu.
Teď, Ty druhý, vlastně stejný.
Jen modlím se, aby cit to nebyl vážný.

Zas by to bylo jen trápení.
S Tvou dívkou, mojí přítelkyní
máme vztah blízký,
tak trochu mi nahrazuje cit matky...

Takže pěkně v tom lítám.
Bez duše se zase motám.
Snažím se tomu bránit.
Nechci, ne nechci, se zase trápit.

ACH JO, DVOJČATA!!!

ikonka sbírka Ze sbírky: Dvojčata
přidáno 25.01.2009 - 12:09
nemas ji i na literu?

:)
hezkaa

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ach jo, dvojčata : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Fňuk
Předchozí dílo autora : Pro sedmistrunného prince

» narozeniny
hoffi [15], Ronald Reagan [12]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming