Seděl v koutě.
a sám.
Vůbec nemluvil.
Jakoby nevnímal..

Chtěla sem se cítit stejně,
proto sem šla k němu.

Půl hodiny nikdo nic neřek.
Drželi sme se za ruce
a koukali si do očí.

Ty oči nikdy nezapomenu.
Hlubokej pohled,
ve kterym bylo strašně soucitu,
ale i nepochopení.

Možná proto mi přišlo,
že bych asi měla něco říct.
Mluvila sem. Mluvila. Mluvim.

Neposlouchal.
Jen se koukal jak brečim.
A vždycky mi stisk ruku.

Na konci sem se ho zeptala,
proč zrovna já ne?
Neodpověděl.



Byl hluchej a já to nepoznala.
Až tak moc zahleděná do sebe?

Chtěla sem se omluvit.
Ale už neni komu.
 11.05.2008 19:20
Teda, Adrianne, ty jedeš!:o) Vyrazilo mi to dech, má to hloubku, smysl a krásný city v tom... Skvělý.
 11.05.2008 19:11
:Dheeh..diky..to beru jako velkej kompliment:)
a kometare pis jaky chces.. lidi tady toho nekdy moc .. (namluvi)
 11.05.2008 18:53
Líbí.
Někde jsem tu četla, že se někomu tenhle druh komentářů nelíbí, protože nic neříká a neposunuje dál...ale co můžete říct konstruktivního, když vám něco vyrazilo dech?
 01.05.2008 21:41
vůbec nevim, co na to říct.. hodně to na mě zapůsobilo, je to mmoc krásný... Ale v tuhle chvíli přeci jen nechám slova uzavřená tam, kde mají být a nebudu se snažit je lovit. stejně by to bylo zbytečné
 01.05.2008 21:19
 Lay
moc pěkná.. plná.. /?/
jo.. byl hluchej a já to nepoznala. nějak mi to příde silný.
 01.05.2008 19:05
ty joo...anet to je sila...hrozna sila..byl nemej a posledni slova..jezis...je to vyborny,je to krasny..moc se mi to libi...
 01.05.2008 16:24
Možná proto mi přišlo,
že bych asi měla něco říct.
Mluvila sem. Mluvila. Mluvim.

...to je presny... myslim ze vim o cem mluvis... taky mivam ten pocit ze bych mela neco rict...
 01.05.2008 16:01
je husta...:-O... presne,ta posledni veta...
 01.05.2008 14:16
"Chtěla sem se omluvit.
Ale už neni komu."
To mě dostalo....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.