přidáno 29.04.2008
hodnoceno 2
čteno 1504(13)
posláno 0
Vnímej to ticho,
a tmu, která ti brání v bytí
Nahořklá chuť samoty...
Uvízla na patře, vpletená do nití...

V dým se mění sny a cíle,
mizí pomalu, kdo ví kde.
Vzpomínáš na láskyplné chvíle,
teď, když bolesti je přehršle...

Přátelé se mění v zrádce,
ve felešné kamarády,
však ty, které znáš jen krátce,
mohou darovati cenné rady...

Poslouchej ten dětský křik,
musí být někde blízko,
pár ran a křik rázem ztich,
chudák, bezzbranné dítko...

Naděje na štěstí se kdesi ztrácí,
usínáš se slzami pod víčky,
strach z dalších dní se stále vrací
uspořádám lov na sýčky...
přidáno 04.12.2022 - 21:24
Tak jsem si říkala, že něco takového bych napsala tak v 16-ti, teď jsem koukala kolik ti bylo...na ten věk je to až moc těžké. Nevím jestli tu máš něco z poslední doby,ale zaujala si mě a doufám, že ještě píšeš!
přidáno 30.04.2008 - 07:08
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Samota : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Nebožtíkova ulice

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku