Nevím, jestli tohle dílko za něco stojí, ale já ho mám ráda. A moc.

Sem hrozně dlouho zvažovala, jestli ji mám zveřejňovat... Vím, že není dobrá, nemá hodnoty a kvality, co mají jiný básně... Je tu... Jen... Jen kvůli mý otevřenosti /prostě nebudu lhát/. A doufám... Že tě nebude bolet... /vás oba/. Je věnovaná... Chvílím, který byly někdy moc krásný, abych zapomněla a lhala... Ráda vzpomínám... Proč... To se neptej... Sama to nevím, snad proto, že teď je ta láska úplně jiná... Cítím se jinak, jsem jinak postavená... A... Miluju ,,dětský" vzpomínky... Silný chvíle ,,dětství" nejdou zapomenout... A... Já si nedokážu zakázat, abych na ně nemyslela... Odpusť... /jestli to budeš číst/... Je věnována jedněm očím, jednomu srdci, jedněm slzám... M... Mělo to skončit takhle... Asi jsem byla moc unavená... A... Potřebuju teď silnější slova a silnější radost... /díky za ni... Nevyměním ji./ Nezlob se... A ty mi odpusť... *****

Stojí to za úvahu?

taková haluz z krátké dlouhé chvíle...

pocitová báseň z uplynulých dnů...a malinkatý příběh...který nevejde nikdy do dějin...;-D

napsaná během matiky... aspoň něco, možná, užitečnýho tam dělám...

Bob a Bobek - Králíci z Klobouku --> jsme přeci jako tihle dva.. Snad to naše přátelství neskončí.. tak rychle.. -věnováno Kachence.- Mám tě ráda.

Já zamýšlím se častokrát, kým jsem a kým snad byl bych rád, a zda, až čas můj pomine, si někdo vůbec vzpomene...

...

V mojom starom (komunistickom) slovníku toto helso chýba. Tak som vymyslel vlastnú definíciu.

... fakt nejsem závistivej ...

nechci prosit.ale prosim..prosiim..prosim!

Proč je to mužský pokolení tak natvrdlý?

Ze sbírky: "Balady našich dnů"

...předčilo ji něco jinýho... jsem zase někde kde jsem bejt nechtěla...

Krátký příběh o vzpominání na dětství

...

O pár malých nenávistech... Baroko... lidé... šedivá Praha... a její sídliště... Je to dost experiment... sem si hrála s těma velikostma písma ;)