Tuhle jsem napsala těsně před odchodem z nemocnice:-)

Každý den malý objev ...

Něco takového jsem už dlouho nenapsal... zajímavej pocit...

...přirovnání k lidem a jejich pastem..vždy se najde někdo, kdo jim pasti kazí, nebo je chvíli i jejich obětí...podstatné je,že jak jste a stejné pavučině a pak až obětí, už pro ně není tak snadné ,,zaútočit,,...

Zase..

...

taková blbost mě napadne, je to možný, chudák řidič kdyby věděl

Protože zima... proto podzim

Nic nikdy nezůstane stejné a vše se mění....My se měníme.

..každé cesty tam vedou, už je to dané..dřív nebo později - stejně se to stane...ale ví pouze Oni, kam sahá až bdění, v mrtvém svém těle a tíze zapomění ...

Zase.. ale mě to prostě baví :)

Veselé básničky mi jdou líp, to ale neznamená, že nemůžu sem tam taky zabrousit do melancholična... :-)

Po dlouhé době jsem se k tomu zase vrátila :)