http://www.youtube.com/watch?v=QzgG_gIA-YQ&feature=fvwrel
 18.02.2012
3
1417 (6)
0
galerie

Prostý tanec mezi číšemi večerů
nekonečné cesty
záře měst na obzoru

mlčenlivá půlnoc a stíny na přelomu
věžních hodin

a hbité prsty v bílých klávesách
slza třpytící se řasám na dosah
a v měsíci se jako v zrcadle
dívám na své tváře pobledlé

už bije půlnoc, už temně zní zvon
déšť šumí ve větvích svůj jemný song
vlasy mi přilepil na spánky a stéká dál
tu noční skladbu jen pro mě hrál....

my dva a čas, ulice liduprázdné
kde jste všichni, když lucerna hasne
když hvězdy se schovaly za peřiny mraků
a cesta se kroutí v neznámu bez náznaku...

krystalky ledu pokryly kaluže
srdce se houpá ve stavu beztíže
svět zamrzá ve spánku bez lidí
tep se zpomalil a oči už nevidí...

.....................................

něžné tóny plují v nevědomí
pak bledá rána
mlha zavěšená
v korunách stromů osamění

na krajkách pavučin, co neodfoukl vítr
ztěžkl sníh, co v okrajích se chytl
a šedá za oknem splývá v rozednění

.....................................
 18.02.2012 20:13
Ó, z té básně na mě dýchla samota, napsala si ji nádherně smutně.
 18.02.2012 18:55
 D_P
Krása a nádhera
 18.02.2012 18:31
Sníh a pavučiny ? Nádhera.....také znám, všímám si jich....je to úchvatná podívaná, jedna z těch, které mě nejvíce fascinují !
Pěkná báseň..........

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.