|
...
 19.02.2012 11 1458(25) 0 |
já vím, že Tě miluji,
však svědomí spytuji
a nevím proč
ztrácím tě v rozpacích,
citových kreací
a nevím proč
však svědomí spytuji
a nevím proč
ztrácím tě v rozpacích,
citových kreací
a nevím proč
20.02.2012 - 09:45U té 2. sloky jsme se trochu zarazila....ale snad jsem pochopila.........verše se mi líbí....obsah je smutný...ale možná už dnes už je všechno jinak.....podívej se z okna, svítí sluníčko!:-)
19.02.2012 - 12:26Jindruch: Jsem ráda, že to tak působí, protože přesně tak to cítím.. beznadějně..
19.02.2012 - 12:22pěkné, jen to na mně působí tak beznadějně, smutně
přidal bych tam trošku naděje :)
přidal bych tam trošku naděje :)
19.02.2012 - 11:33Hm...Hm..Hm...ztrácím tě v rozpacích ? Hm...to je zajímavé...to asi bude asi... no asi to závisí jenom na vás dvou :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Asi nás opouští láska : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mami..
Předchozí dílo autora : Co by se stalo kdyby
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Čárka [16], AničkaM [15], dixy [14], Amálie [8], Cinderella [5], marie_magdalena [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
