 18.02.2012 4 1113(11) 0 |
Tvář skrytá v dlaních..
vzpomínky, vidiny, sny.
Vše vsunuto v pouhých přáních
sečtené jsou tyto dny.
Jeho kroky, šum pohybu těla,
jeho ústa jen mlčí.
Tolik bych přiblížit se k němu chtěla,
ale jen stojím jak v křeči.
Má sbaleno, rozpačitě postává,
čeká na výkřik do tmy.
Nereaguji, vysoký tep nastává
jsem jak mezi vysokými zdmi.
Odchází, dveře klapnou
stále stojím a mlčím.
Bojím se malinko se pohnout,
jediný pohled z okna a já brečím.
vzpomínky, vidiny, sny.
Vše vsunuto v pouhých přáních
sečtené jsou tyto dny.
Jeho kroky, šum pohybu těla,
jeho ústa jen mlčí.
Tolik bych přiblížit se k němu chtěla,
ale jen stojím jak v křeči.
Má sbaleno, rozpačitě postává,
čeká na výkřik do tmy.
Nereaguji, vysoký tep nastává
jsem jak mezi vysokými zdmi.
Odchází, dveře klapnou
stále stojím a mlčím.
Bojím se malinko se pohnout,
jediný pohled z okna a já brečím.
18.02.2012 - 12:20Občas tam něo zaškobrtne.., ale je to silné kafe, to radši nezažít...br....br !
18.02.2012 - 09:34D_P
No ne vse sedi - ale kdoviproc to tomuhle dilku nevadi - jsem spokojen
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odcházení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : sen
Předchozí dílo autora : A zas ta Láska..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
