moje pocity méněcennosti volný verš

Ve vlacích se píše skoro samo..

Tak je tu jaro, pomaličku se začínají probouzet kytičky, bzučet hmyz, zelenat tráva a ranní rosa přestává studit...

Pohřeb jedné velké lásky?

ani nevim co k tomu rict, proste nejaky pocity. realita ve mne.

I já mám city. A snažím se poeticky uvažovat o své.. lásce? Nevím, jestli se tomu tak říká. Ale i tak.

...

bordel, dead end, zmatenost...a přeci pocit že někam se prostě dospět musí. Snaha ztratit všechno a uvolnit se tak ze spárů sám sebe

Ide to tak rýchlo...