A opět jedno krásné dílko té, co je i tu mezi námi, ve mně probudilo krásné vzpomínky i představy a spojilo je do veršů...

...o prevítcích a těch ostatních...

Jen do me.. ;)

.. druhý pokus to vždy jistí!

Aj, tak zase máme druhou ranní a já si hraju na navštívenou múzou:) Pravdou je, že mi tady tak maximálně straší můra a navíc k tomu ve věži:) Ale copak si můžu pomoct? PS:díky , pane Bachu - za útěchu

nemůžu se rozhodnout, jestli nepatří spíš do deníku

Ve formě, jež nebezpečně připomíná Zpěvy staré číny od Bohumila Mathesiuse.

hayku ze zlaté svatby:-)

Co je mrtvý, nežije.

Humorná (z části) mystifikace. Ester Krejčí není jediná kniha, u které si lidé pletou jméno spisovatele s názvem díla. (Inspirováno myšlenkou Sebastiána Wortyse.)

Jedna starší dialogová. Věnováno všem, kteří ví, co znamená někoho ztratit...