TY ZAČÁTKY

Dospěl jsem pomalu do věku,
kdy se už hromadí vzpomínky v člověku,
tak jsem trochu v paměti pátral,
v archivu času hledal a šátral.

Gentleman si užije a samozřejmě mlčí,
jména lásek bývalých do šuplíku strčí,
už je to však dlouho a tak trochu zalistuju,
ty dámy dávno neví,že už vůbec existuju.

Ta první mě na staré posteli svedla,
o deset let starší a dobře si vedla,
dělala si se mnou co sama chtěla,
byla to poprvé skutečně mela.

Podruhé mě okouzlily vnady slečny Marušky,
v posteli však voněla jak rozbalené tvarůžky,
měsíc staré tvarůžky neprobudí chutě,
nikdy více nenaletím na dvě slova - zvu tě !

Stále to vidím jako dnes a živě,
když mi řekla jedna po devatém pivě,
že prý se jí líbím moc,
ať s ní strávím krásnou noc.

Bylo mi to jedno když mě táhla k sobě,
i kdyby bydlela na hřbitově v hrobě,
šeptala mi sladce,co chceš si se mnou počni,
a neřekla mi husa,že má starý noční.

Asi si říkala vždyť je v noci pryč,
samozřejmě v nejlepším zarachotil klíč,
když je člověk mladý,mrštný jako opice,
druhé patro hromosvod-žádný problém velice.

Jó byli jsme tenkrát mladí a krásní,
zůstaly jen vzpomínky,taky psaní básní,
dobrodružství milostná,louky,meze,les,
odnesla pryč voda - dnes jsem starý pes...