dokonalé. Pasáž s přílepkem pak dokonale ilustruje autorovu znalost českého právního prostředí.

Fuj, to je ale chytrý... i na mě :-D A vtipný :-) To by šlo :-) Jo, imigranti mě taky napadli... Nejlepší je: "Farmář je povinen poskytnout ubytování vlkům, kteří jsou ohroženi hladem." :-D ;-)

Singularis: olkaa hyvä :-)

Amelie M.: Kiitos. :-)

Mám radost, že tak zapůsobila na víc lidí.

kmotrov: Podobnost s utečenci tam je, ale nemělo to být primárně o nich. Spíš jde právě o tu snahu v současné politice, aby se "vlk nažral, kozy zůstaly celé a farmář na nich vydělal". Ta se netýká jen utečenců, ale také třeba cyklistů a autobusových dopravců. Připadne mi taková nekoordinovaná, nedomyšlená a místy absurdní. (Viz třeba https://www.youtube.com/watch?v=8qacVvm-8ao , kde se zpívá o tom, že přepravovat kolo v autobusu je dovoleno lidem, kteří je potřebují jako kompenzační pomůcku. Prostě - s kolem se do autobusu nesmí, ale kdo je potřebuje, tak si je tam může vzít. Čili vlk farmářovy kozy žrát nesmí, ale když má hlad, tak může, pokud tím ovšem neohrozí farmářovy oprávněné zájmy.)

Toto dílo ale nemyslím jako vážnou kritiku, jde jen o to, jak to vnímám.

když tě čtu, mám pocit, jako bys mě přenášel/a do jiného světa, jako bys mluvil/a cizím jazykem a přeci něčemu z toho možná rozumím a chytá mě to za srdce.... moc dobrá věc!

Přijde mi jakoby hladoví vlci symbolizovali utečence (nejsou zlí, mají hlad, za to nemůžou). a směrnice říká, že se vlk musí nažrat a koza zůstat celá.

Chápu a rozumím povídce, která mě oslovila a rozesmutnila. Na podobný problém naráží autoři fanfiction, protože svět, ve kterém tvoří, je majetkem někoho jiného. (Dá se vlastnit idea?) Vznikají pak (dle mého názoru) hodnotná a nepublikovatelná díla, protože jejich převedením do alternativního autorského univerza a změnou jmen ztrácejí obrovský kus intertextuálních narážek a souvislostí. Je mi z toho (vzhledem k tomu, že jedno takové překládám do češtiny) smutno.

casa.de.locos: Moc děkuji za komentář. Velice mě potěšilo, že míváš podobný pocit. :-) Demilitarizovaná zóna z toho logicky vyplynula a myslím, že to tak asi musí být i v životě mezi lidmi, protože někteří lidé se prostě snést nemohou a musí mezi nimi zůstat nějaká bariéra, např. formální komunikace.

Zatím asi můj nejoblíbenější Průzkum, protože si umím představit sama sebe ve stejné situaci a s podobným potěšením. Trošku mi připomněl Borgese a pocit lásky ke knihám, který dýchá z jeho povídek. Demilitarizovaná zóna mě pobavila; děkuji, že jsem mohla číst.

casa.de.locos: Udělalo mi velikou radost, že na tebe tak zapůsobila. Uvidím, zda ještě někdy něco tak působivého napíšu...

VKate: Děkuji. :-)

Rekla jsem to uz jednou a reknu to znova - basen na me hodne zapusobila, libi se mi a je super, hergot. Takove veci chci cist casteji.

hodně dobrý experiment. moc se mi tam líbí ty paradoxy ukryté do fakt skvělých slovních spojení. :)

Singularis: A vlastně jsem ještě zapomněla dodat, že mě naprosto nadchla myšlenka z "Podobenství o jeskyni". To, jak píšeš, že kdyby člověk viděl jenom fotky lidí zepředu, možná by si myslel, že úplně stejně vypadají taky zezadu. Přitom to vlastně tak ve skutečnosti je. Známe nějakého člověka ("zepředu") a předpokládáme, že přesně víme, jaký je (že ho známe i "zezadu"). Přitom každý ho může znát z jiného úhlu, z jiných zkušeností a ve výsledku vlastně nemusí být takový, jaký si myslíme, že je.

casa.de.locos: Děkuji za krásný, důkladný a povznášející komentář. Těší mě, že ti mraky evokovaly moment ze Silmarillionu. A tu stejnou otázku (co s ní bude dál) jsem si kladl/a v souvislosti s Dariou. Ale myslím, že pokud to má někdo vypovědět, pak někdo jiný, ale možná to ani nebude podstatné a bude opravdu lepší si to představovat a promítat si do toho vlastní představy. Děkuji.

Myšlenka otisků mi přijde důležitá (profound) a dobrá, a použití mraků ke znázornění nálady také. Trochu mi evokovaly moment ze Silmarillionu, kdy Fingolfin a jeho voj poprvé vstoupí do Středozemě poté, co přešli Helcaraxe a zrovna poprvé svítá, ale v mnohem osobnějším a intimnějším měřítku.
Líbil se mi moment, kdy otisk Kňoura říká, že ve skutečnosti možná není takový blbec. A celkově mi epizoda připadá jako skvělý, dostatečně generický a povznášející závěr, který zároveň zachovává charaktery postav a je takovým hezkým rozloučením s nimi. Zajímalo by mě, co bude s Ester dál, ale možná mě bude více bavit si to představovat.

VKate: Děkuji. Mám radost, že se to skvěle čte. Když jsem začínal/a s psaním scénářů, měl/a jsem právě obavy z toho, že ta forma spoustě lidí nebude vyhovovat, takže mě opravdu těší, že se najdou čtenáři, kterým to takto vyhovuje a dokáží si z toho něco odnést.

A také mě těší, že sis všimla té charakterizace postav. Znám několik lidí, kteří by si jí nejspíš nevšimli.

Mně osobně je myšlenka otisků sympatická už proto, že s otisky druhých se člověk necítí tak sám. Zatímco ve skutečnosti se lidé obvykle na ničem neshodnou, otisky, protože jsou součástmi jediného člověka, mohou takto spolupracovat a přitom si každý zachovat svoji jedinečnost.

K této formě a nepřímo i k té myšlence otisků mě inspirovala 26. epizoda anime Neon Genesis Evangelion, která je také podobně filozoficky hluboká. Myšlenku vyjádřit náladu pomocí mraků mám z Shirobako.

Moc se mi líbí myšlenka otisků. Vlastně ono je to celé hluboké a filozofické a super se to čte. A taky je skvělé, jak každou tu postavu přesně charakterizuje to, co říká (Medvídek Pú, další postavy ze seriálu Ester Krejčí...). Takže fakt palec nahoru. :)

VKate: Ano. :-)