Středozem není náhražka

Bylo by chybou vnímat Středozem jako náhražku, jíž si Tolkien kompenzoval nevzrušivost svého profesorského žití. Neutíká totiž od skutečnosti, ale právě k ní. Odhaluje její pravou tvář. Za pocit zevšednění neviní realitu, ale člověka, který na ni hledí. Šeď je důsledkem nemocného, znuděného, hříšným majetnictvím nakaženého lidského pohledu, který už není schopen vidět ve stvoření jeho skutečnou krásu. Rutina přikryla oči šedí – a fantastická literatura v Tolkienově podání chce zázrak z prachu zvyku vyhrabat. Na rozdíl od většiny fantasy a sci-fi titulů, které zaplavují knihkupecké pulty, nemá být Středozem drogou proti banalitě ani proti tíze naší zodpovědnosti za svět. Tahle výprava znamená sice útěk, ale – jak píše autor v eseji O pohádkách – je rozdíl mezi útěkem z vězení a zběhnutím z boje. Tolkien pomáhá člověku prchnout ze žaláře všednosti, do nějž ho uvěznil vlastní nemocný zrak. Vysvobozený vězeň pak nemá být zběhlíkem ze života, ale tím, kdo slouží dobru a kráse, kterou v krajinách Ardy zahlédl.

-- KREEFT, Peter. Tolkienovo vidění světa: křesťanská filozofie Pána prstenů. Praha: Paulínky, 2014.