Fatalista

Cítím pouze chlad.

Sama, poslepu odloživši všechny šaty i boty a ze zoufalství rozhodnuta otevřít oči vstávám a bosýma nohama kulhám opuštěnou chodbou labyrintu knihovny predestinované k vyhoření.

Stoupnu na aksamitový kobereček a prokleji senzorickou deprivaci.

Zabolí mě záda, tak se opřu o polici a s rostoucí naléhavostí vytáhnu první knihu o sobě.

Čtu, zatímco kdesi doutná naděje.



V osmadvacáté knize jsem četla o optimálních vrstevnících, ztřeštěných depresí.

V sedmadvacáté knize jsem četla o neurotypických, kteří byli vyloučeni pro absenci ústředního topení.

V šestadvacáté knize jsem četla o barvených sušenkách s nápisy.

V pětadvacáté knize jsem četla o oslavných ódách na nachový dobytek.

Ve čtyřiadvacáté knize jsem četla o stížnostech na nedostatečně hluboké řezy mezi dílky pizzy.

Ve třiadvacáté knize jsem četla o spisovatelích psaných knihami.

Ve dvaadvacáté knize jsem četla o majorovi, který může cokoliv, jen pokud se to nepokusí udělat.

V jedenadvacáté knize jsem četla o pozorovatelích s vpadlýma očima, dusících se nešťastnou láskou.

Ve dvacáté knize jsem četla o šílencích, kteří sisyfovsky studují vysokou školu obdivování výkladních skříní.

V devatenácté knize jsem četla o rytířích, přetékajících nedostatkem zdí.

V osmnácté knize jsem četla o absurdních svobodných voličích barvy vězení.

V sedmnácté knize jsem četla o pokryteckých zbabělcích zotročených potravinovými lístky.

V šestnácté knize jsem četla o danajských vánočních dárcích kosmetických korporací.

V patnácté knize jsem četla o majitelích moci snažících se mě koupit.

Ve čtrtnácté knize jsem četla o abstraktních programátorech odsuzujících člověka k vyhynutí.

Ve třinácté knize jsem četla o prázdných lidech stávajících se mimozemšťany.

Ve dvanácté knize jsem četla o kráse hermeticky uzavřené ve skořápce identity.

V jedenácté knize jsem četla o velké sestře hlásající dobro.

V desáté knize jsem četla o peticích za uznání petic a zákonech o dodržování zákonů.

V deváté knize jsem četla o svobodných budovatelích volnosti v prázdnotě.

V osmé knize jsem četla o nevinných teroristech umučených vrozenou touhou po mé svobodě.

V sedmé knize jsem četla o autocenzorech bojujících za svobodu mého mlčení.

V šesté knize jsem četla o mudrcích, jimž rozum zamřížovala senzorická deprivace a ideologie slasti.

V páté knize jsem četla o analogových kráskách, jež demoduloval číslicový převodník.

Ve čtvrté knize jsem četla o davových poustevnících reklamujících samotu.

Ve třetí knize jsem četla o cudných prostitutkách vyhledávajících okovy.

Ve druhé knize jsem četla o prastarých hrůzách limbického systému.

V první knize jsem četla o teenagerech, sedících před klávesnicí s vytočeným připojením k singularitě.



Oděv je v plamenech, knihy se rozpadají do pohřebních uren.

Je mi příjemně horko a zpocená očekávám žár, jaký přichází jen jednou v životě.

Jsem příliš nebezpečná vzhledem k tomu, co vím.

Prasklými okny vtékají prameny vody.

Hasiči v kombinézách přijeli včas.

Žár se nedostavil.

Kupuji si nové šaty a stávám se opět tím, čím jsem byla.

Odcházím sama.

Zítra se do knihovny vrátím.

Věřím v osud.

Jsem fatalista.