Kontemporárium

nechala jsem realitu polknout slova
visí mi v krku
čekaj na zapití

rozpustí se v kyselinách
žádný moře nebude kvést
žádný lásky mysticky mizet v pěnách

přestalo záležet na metaforách
všechny vyznání patří
nedoplatkům z vyúčtování za elektřinu

v srdečních řečištích vládne kapitalismus
z erytrocytů blikaj reklamy
přeskočit za 3...
2...
1...
(dejte nám všechny sušenky
vlastně i kafe nám došlo
můžeme vám ho prodat?)

na krevních destičkách
se svezu do zamlklých tkání
někdo vytrvale tepe na stěny
ve spletištích myomů
mávnu rukou a čekám na signál
se pohnout

ale podkožní dopravní předpisy
vytrvale ujíždí před nosem
(servírujeme vám autentickou naivitu
na stříbrným podnose
zaplaťte clo a kupte si další hranice)

souhvězdí neuronů šeptaj
nepropadejte panice
jenže po spláchnutí do stok
marně v batohu hledám ručník

neurotransmitery mě na toulkách
tlumí elektrošoky
(kontraindikováno s vodoléčbou)

pulzuju slepou ulicí konečků prstů
mravenčím prací
jak se otočit
při špatný odbočce ischemií
bude aneuryzma jediná cesta ven?
nedotčená mydriázou
cizím
pohledem