Epos nevysloveným.
přidáno 10.09.2025
hodnoceno 1
čteno 14(6)
posláno 0
vydrolenej asfalt mě štípal v kolenou
nebyl to pot
co mi teklo po spánku

zapila jsem vodkou
všechny krávy, kundy a píči
všechny vytrhaný vlasy
všechny výhrůžky
vyzvracela hořkost do kýble
nebyly to slzy
co plavaly na hladině


byly tři hodiny
držels mě za ruku v sanitce
když mi pumpovali žaludek
prstýnek na ruce hranatej
od rozdanejch ran pěstí
přemluvils' doktora
aby nevolal rodičům
i když mi bylo sedmnáct
domluvil, aby ho nepustili
ke mně do pokoje
počkal jsi, než mi vykape kanyla
rános' mi přinesl cigára
čistý pyžamo
a vyprávěl mi vtipy o medvědech


zasklenej obraz na stěně
se nebezpečně roztřásl
tmavý stíny mi zavlnily
zorným polem
nebyly to sliny
co se proplejtaly zbytky snídaně

když jsem zalapala po dechu
vydávila hlen s vajíčkem natvrdo
a zaplatila daň z přirážek
nebyla to rozkoš
co vykreslila mokrý stružky po stehnech
chladnej rám kola
mi v prudkým dopadu zchladil otok na čelisti

vyzvedls' mě na nádraží
v mohutnejch rukách a laskavejch očích
schoval všechnu něhu světa
a moje čtyřicetikilový tělo
konzervoval citem a hořkou čokoládou
snad aby vydrželo
neptal ses, co se stalo
rozesmál mě flirtováním s jezevčíkem
uvařil mi kuskus
hladil mě po vlasech
když jsem se popátý probudila s křikem
se svítáním mi šeptal
ať neodcházím


vyslala jsem další signál
do měsíců rádiovýho ticha
otiskem prstu na enteru
obkroužila novou pomlku
nebyla to jablečná šťáva
co mi při krájení prvních hříchů ulepila desku stolu
nedostala jsem odpovědi
jen oční kontakt během její penetrace
měla dokonce i moje jméno
a třítýdenní zápal plic po průtrži
ve který jsem hodiny zůstala stát
nebyly to kapky deště
co mi roztepaly horečnatý spánky


postavila jsi vodu na čaj
a přinesla mi koženej zápisník
prej na všechny ty hezký slova
který zrodil hnus mojí bolesti

zatoulala se se mnou ohni po hvězdách
a jiných Rubikonech k překročení
učilas' mě nový akordy ke starým písničkám
jednu jsi mi věnovala
s poděkováním, že jsem
pevněs' mě držela v prázdnu noci
naplněný polibkama na tvářích
ráno mě doprovodila na správnej vlak


šramot kasina rušil svítání
žetony cvakaly, bych je zacvakala
peněženka opět chyběla v mojí kapse
byla přece v prvním šuplíku
ve kterým jsem ji hledala tisíckrát

nebyla to hold'em řeka
která rozezněla škebli v natrženým uchu

zaslechla jsem prasknutí v pravým koleni
když jsem dopadla na obrubník
přehlušilo i proud sprostejch slov
mlčky jsem uhnula ráně
přenesla váhu doleva
hlínu z dlaní si rozetřela
po čerstvě vymalovaných tvářích
nebyla to pivní pěna
deroucí se z rozraženýho rtu


svíral jsi mě v náručí
když mnou zmítaly horečky
nosil mě do sprchy
když jsem nemohla vstát
mý slzy plašil mlčky
halucinace taktně přehlížel
nezvládla jsem vzít léky
ani udržet obrysy tvýho jména
ale beztak ses na mě po epilepťácích usmíval
podíval se se mnou na Přátele
tvářil se, že je vidíš poprvý
proseděl hodiny v každý čekárně
vymýšlel kvízový otázky,
abych nevnímala bolest
vynášel vozík do bariérových tramvají
zvedal mě po mdlobách mezi IKEA regály


za východu slunce se mi třásly ruce
stopky následovaly střední proud
nezvládla jsem si namlouvat
že v odlescích dlaždiček jen vidím dvojmo
nebylo to šumění moře
co se nedostavilo týdny po přílivu

vyhnula jsem se roztříštěný mozaice
balkonových dveří na koberci
přitáhla si deku před náporem prosince
nadechla se pohřebiště dalšího napořád
zbývaly nám mi tři hodiny
najít vybitej telefon
a vyklidit bitevní pole

mávla jsi rukou
nad zbytečně ztraceným časem
vzpomněla si na moje alergie
a pak jsi mi uvařila lososa
sledovala se mnou Jeopardy
a zatímco jsem spala,
googlila moje diagnózy
nad ránems' přinesla zrzavýho kocoura
a při prvním výletu na pohotovost
mi místo nadávek dala pusu na čelo
a sbírku básní s komentáři vepsanými tužkou
rozkřičela se na neurologa ve službě
zpochybňujícího ženskou soudnost
odpověděla jsi mi
na všechny otázky
prstama bloudila po mých zádech
ochotná nejít do práce,
aby sis poslechla
můj příběh celej

nakreslím ti mapu pro průchod peklem
i s drolícím inkoustem se
můžeš zastavit u paměti
i nehodností

otočit sklíčko
prohlídnout
jak vzdálený se zjeví všechno
co je
tady
přidáno 10.09.2025 - 13:22
Bojím se cokoliv napsat, ale zároveň by mi přišlo zbabělý a až nepatřičný nechat to bez reakce, když ty dokázala být tak odvážná. Už jen tím to napsat. Byla jsem tu, četla, vnímala a věřila ti každé slovo.

A ta forma skvěle doplňuje obsah. Na mě osobně ty kontrasty měly obrovský emoční dopad. Přeju ti, aby těch přítomností (snad jsem je správně pochopila) bylo co nejvíce, včetně té lásky a podpory, kterou z nich cítím. Dodávají naději i mně jako čtenářce, za to děkuji.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přítomnosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Kontemporárium

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming