Už teď se těším na další kapitolu...

Tyra(nka): Super, to jsem moc rád. Tak snad se ti bude román líbit. A děkuju moc za milí komentář.

Mám hodně ráda fantasy a tenhle příběh mě opravdu zaujal... Jdu si přečíst další kapitoly.

Sasanka: Děkuju moc

Moderní kazatel no ty bláho...je to dobré zamyšlení ;)

Civilizace bez moudrosti
upadla v slepotu zapomnění
možná trošku laskavosti
přístup může změnit.
Betonové úly
tíží samotou.
Prázdné srdce
prázdná hlava
prázdná je i duše
bez lásky a laskavosti
lidství prosta
realita sprostá.

Začátek máš výborný i myšlenku,ale vadí mi tam ta kost a rdí. Pak se ti tam opakuje třikrát po sobě lidi a místo prdí,bych dala nevidí.
Chci jim dobro připomenout
v laskavosti bytí
upřímně je obejmout
a donutit je cítit.
Nevím jestli si to čteš nahlas nebo si to nahraj a pusť,pak slyšíš kde to drhne.

človiček: Děkuju moc

Příjemná odpočinková četba.

Síla je v zásuvce, ne v zástrčce. Bacha na to pánové. Nelízejte zmrzlé zábradlí.....neutrhnete se.

Lenča: Děkuju mega moc. Kouknul jsem na to a opravil co jsem dokázal najít.

Opět krásný, poučný příběh, opět pár gramatických chyb ;-)

Lenča: Děkuju moc. Opraveno. Jsem tele.

Moc hezký příběh o dobrotě lidského srdce.
Ohledně gramatiky: Jemu chybět nebude a MY ho potřebujeme víc.
Slovesa týkající se stráží mají být s tvrdým y na konci. Když beru jako "ta stráž" ženského rodu.
Jinak moc prima, opět sis dal záležet a líbí se mi ta návaznost s předchozím příběhem :-)

Uf, musel jsem dílo trochu proškrtat, abych se vešel do 10 000 znaků.

Gora: Dobře, pracuju na tom. Děkuju za rady.

Souhlas s Lenčou, věty by se mohly ještě projít, zvláště ty dlouhé, ale talent tam je... vypravěčský i námětový.

človiček: Tak to děkuju ultra mega moc :))))))

Skoro mám chuť tvrdit, že jsi to opsal , ale sleduji tím jen zdůraznit pochvalu. Pokud v 17 letech píšeš takhle a nepřestřihneš hedvábí v půli a nepůjdeš po zkratkách tak už jsi spisovatelem nikdy byl a jen se rozpomínáš na minulost.

Lenča: Jasan, děkuju ta rady. Jak bubu mít chvilku, tak se na to vrhnu.

Opět moc hezky propracovaná, poučná povídka. Já osobně bych změnila větu: "Jednoho dne uviděl kus zlata povalujícího se na cestě, a tak ho sebral a vzal domů, kde zlato ukázal své choti Kollidoře." na "Jednoho dne uviděl kus zlata povalujícího se na cestě, a tak ho sebral, vzal domů a ukázal své choti Kollidoře." Aby se neopakovalo slovo "zlato" dvakrát v jedné větě.
A větu: "Zaplatil zápisné, které mu manželka Kollidora zabalila sebou a odebral se na vyučování mistra Adriana obklopeného jeho současnými žáky, mezi kterými nechyběl ani Adonis, který se jednou stane věhlasným písařem." bych rozdělila na dvě kratší. Ta druhá by mohla znít: "Nechyběl mezi nimi ani Adonis, který se jednou stane věhlasným písařem. " Toť můj náhled :-)