2110.gif
datum 21.06.2014
ying-yang 28, muž, Ostrava
mailbox

komentáře uživatele komentáře k dílům uživatele :

všechny
přidáno 12.06.2026 - 07:36
komentářů1
...anebo třezalku, ale to je asi slabý kalibr...
přidáno 07.05.2026 - 05:31
komentářů5
Souhlasím s Umouněnkou. Je to momentka, podobně jako moje dílo Haf. Název „Svinov“ se svými konotacemi (které se u mě mohou lišit od těch, které mají obyvatelé Ostravy) mi do toho překvapivě dobře zapadá.
přidáno 06.05.2026 - 10:14
komentářů5
Jinak teda sociální básnička hezká. Ostrava je město v pohybu. Ulice plné dělníků, bo je věčně něco rozkopané, a jak se zpraví chodník na jedné straně, tak se jde kopat na druhou stranu a tak pořád dokola. Romové s bílými zuby a zlatými řetízky v nóbl botaskách, plno aut a bezdomovci. Na každé ulici nějaký somrák nebo opilec. Ale mám pro ně pochopení - nejezdí autem, nezamořují svět výfukovými plyny a nezabírají místa na parkovištích se svými kraksnami, jezdí tramvají a metrem a MHD. To je sympatické ne? Uhlíková stopa veškerá žádná. Jen ta pachová. Ale popravdě občas si přisedne i blondýna s růžovou gumičkou a je tam cítit i deset minut po svém odchodu, takže je to vlastně totéž jen z jiné strany sociálního spektra.
přidáno 06.05.2026 - 10:04
komentářů5
Tuž Ostrava no.
přidáno 04.05.2026 - 06:53
komentářů5
Jako bych tam byla..
přidáno 03.05.2026 - 21:22
komentářů5
Momentka ze života, pěkně popsaná
přidáno 25.02.2026 - 10:43
komentářů5
Raději budu truchlit než mít depresi

Skvostné
přidáno 16.01.2026 - 15:43
komentářů5
Smutek je cenný. Já jsem člověk, který snáší depresivní stavy velmi dobře (pokud nejsou extrémní), ale smutek je něco k prožití, něco zajímavého. Zvlášť když k němu hraje hudba, která se k němu hodí. Tato báseň na mě působí zvláštně, neuchopitelně. Nemám tam moc co kritizovat (pokud jejím záměrem nebylo vyjádřit se jasně, což se u básní obvykle neočekává).

To „každá sama“ by nemuselo být matoucí, v množném čísle se předměty rodu ženského a mužského životného sice podle normy slučují do plurálu maskulina, ale to je jen norma, prakticky vzato není důvod je nesloučit místo toho do plurálu feminina. V takovém případě by tam ale předtím muselo být „nechaly“, což lze ale bez bližšího vysvětlení interpretovat jako překlep.

Zajímalo by mě, co pro koho rod kterého slova v takovém kontextu znamená. Myslím, že mezi „nechali“ a „nechaly“ nebude pro většinu lidí velký rozdíl. Mezi „každá sama“ a „každý sám“ už by být mohl. A nabízí se i nestandardní kombinace „káždá sám“ a „každý sama“. Vnímají je lidé podobně, nebo každý jinak? To by mě zajímalo.
přidáno 06.01.2026 - 10:30
komentářů5
LadyLoba: to jsem já, matení rodem :)
přidáno 05.01.2026 - 19:43
komentářů5
ach jo ... jen mě tam mate ten ne zcela jasný rod jednou tam je "chtěl bych" a pak "každá sama"
přidáno 03.01.2026 - 06:43
komentářů5
Moc pěkné!
přidáno 27.11.2025 - 14:23
komentářů5
smells like the hills beyond your house
přidáno 10.07.2025 - 15:20
komentářů2
Si la segunda línea se refiere a la herida, la forma correcta debería ser "hecha".

Me gustó tu poema, me parece que tus palabras transmiten dolor, pero también esperanza.
přidáno 21.06.2025 - 22:02
komentářů6
Vše nej k narozkám! Snad tě ještě nedostali.
přidáno 05.05.2025 - 16:02
komentářů5
Tak už nevrč, stejně tě to bolí jak čtu z té krásné básně, možná si mami myslí " promiň Luci " myslím, my maminky hledáme chyby v nás. Vypsalas svůj pocit skvěle.
přidáno 05.05.2025 - 12:28
komentářů5
Dobry, hezky metafory.
přidáno 05.05.2025 - 11:32
komentářů5
To je super. U každého asi přijde ta chvíle, kdy zavrčí a překvapí. Dokud se mluví, je to dobrý.
přidáno 04.05.2025 - 17:36
komentářů5
Ať ty zkoušky už nestraší :-D
přidáno 29.03.2025 - 13:15
komentářů5
Yana: objímám
přidáno 29.03.2025 - 08:31
komentářů5
Ach, když slyším písničku či čtu básničku vnímám ji podle rozpoložení, tak to je, dnes jméno vidět nezvládám, cítím jen kyanid a je mi z té básničky smutno, je krásná
1|2|3|4|5|6|7|8|9|10|11|12|13|14|15 ... 59
» narozeniny
Fry68 [16], Hanaka [15], casa.de.locos [12], Luciferek [8], nana27 [8], Kýcek [1], MGM [1]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming