|
patetická pro údržbu systému
|
promiň mami
mluvím s tebou protože s tátou umím jen mlčet
nebo řvát
nedá se jinak, srst mi raší v hlavě straší
o zkouškovém vyju na měsíc
omylem jsi vychovala vlka
vím že nemám právo tady být
v peřince štěně
rozkousaný gauč a roztrhaný koberec
svíjící se klubko agrese
uragán
promiň mami
naučila jsi mě z flašky krmit jehňata
naučila jsi mě bolesti starání se
naučila jsi mě předklonit se v plískanici, zatnout zuby
a lekla se když jsem začal vrčet
mluvím s tebou protože s tátou umím jen mlčet
nebo řvát
nedá se jinak, srst mi raší v hlavě straší
o zkouškovém vyju na měsíc
omylem jsi vychovala vlka
vím že nemám právo tady být
v peřince štěně
rozkousaný gauč a roztrhaný koberec
svíjící se klubko agrese
uragán
promiň mami
naučila jsi mě z flašky krmit jehňata
naučila jsi mě bolesti starání se
naučila jsi mě předklonit se v plískanici, zatnout zuby
a lekla se když jsem začal vrčet
05.05.2025 16:02
Tak už nevrč, stejně tě to bolí jak čtu z té krásné básně, možná si mami myslí " promiň Luci " myslím, my maminky hledáme chyby v nás. Vypsalas svůj pocit skvěle.
05.05.2025 11:32
To je super. U každého asi přijde ta chvíle, kdy zavrčí a překvapí. Dokud se mluví, je to dobrý.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.