 |
 21.06.2014
25, žena, Ostrava |
komentáře k dílům uživatele :
22.06.2023 - 12:49
9Homér: No a já si doteď naivně myslela, kdovíjak na tebe nejsem hodná Houmí :D
21.06.2023 - 22:159Inspirativní, připomnělo mi to proč nesnáším starší může s igelitkou brrr.
21.06.2023 - 15:419To je moc dobré. Můj šálek čaje.
Až na ty překlepy, o kterých psal andrew . Lepší si to zkontrolovat před publikováním..
Až na ty překlepy, o kterých psal andrew . Lepší si to zkontrolovat před publikováním..
21.06.2023 - 13:149čemice = čepice? utěšujícíi = chybí M? Obsah: krásně obojetné - krása a strach, naděje a hnus, chlácholení a nehezkosti
24.02.2023 - 23:388Něco hodně podobného jsem tam jednoho rána zažil...když jsem utahanej z kšírování Harley Softeill někde na dálnici mezi Utah a Nevada dal pauzu na opuštěným parkovišti...a máš pravdu, jídlo strašný, naštěstí laciná pizza...a moc dobrý Chardone všude..kromě rezervací, samosebou...
24.02.2023 - 14:468Homér: byla, už jsem zpátky, tolik geologie, čerstvé a mladé, můžeš chodit po čase, čas se tam překládá v hmotu, je to skvělé. rezervace nejsou skvělé a jídlo se nedá jíst ale za to kamení to stojí, cítila jsem se ře by se lítat skoro dalo, i bez kaktusů.
22.02.2023 - 16:228Ty jsi v Arizone? Megazavist:-). Jojo, jak havranoviteho tak andskeho. Nejakej ferda nam cestou od colca kanonu nabizel petku s tekutinou, rikal, ze je v tom mezcal...you will fly like a condor. No nenapil jsem se od nej. Uzivej!
12.02.2023 - 19:047kdo jednou okusil nebe
a byl jím sveden
nemusí prosit
a touhu v kapse nosit
kdo jednou ochutnal slunce a jeho zář
neměl by strkat srdce pod polštář
kdo jednou viděl barvy nebe na mořské hladině
bude navždy připoután k pevnině
still wondering why love always has to be so painful amd stubborn.. and why we keep diving into this ocean..
PS: heaven seems a little closer when you are sitting on the beach.. hmm, maybe?
a byl jím sveden
nemusí prosit
a touhu v kapse nosit
kdo jednou ochutnal slunce a jeho zář
neměl by strkat srdce pod polštář
kdo jednou viděl barvy nebe na mořské hladině
bude navždy připoután k pevnině
still wondering why love always has to be so painful amd stubborn.. and why we keep diving into this ocean..
PS: heaven seems a little closer when you are sitting on the beach.. hmm, maybe?
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Ann(ah)» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
