no, já myslím, že dobrý! :) jediný, co mně trošku kulhá, je "svic", je to sice gramaticky správně a potřebovala jsi to do rýmu, ale moc mi to slovo nezní, "svící" by bylo lepší, kdyby to bývalo šlo..

má to vtip, formu i myšlenku.. dám ti hlas..

mannaz: Moc děkuji za přečtení i za pochvalu, potěšila jsi mě :).

Ach jo, je to smutný. Je je, to k vzteku, právě proto, že je to ze života.
Dobře napsáno. Bez zbytečného mravokárnosti, sentimentu a brečením nad krutým osudem. Přesto z toho krutost života přímo křičí.

Ailin: Děkuji za návštěvu i za komentář, je to takové ze života.

Orionka: Taky se mi to líbí tak, jak to je. A přijde mi to hodně smutné... ale tak to je.

Jiří Turner: Moc děkuji, jsem ráda, že se ti to líbí, jak to je :).

Dobré, má to takovou fulghumovskou stručnost. Delší text by po stotisící (a zbytečně) rozpitvával problém matek samoživitelek, úsměvnost chlípných staříků nebo zneužívání sociálních sítí. Takhle je to přesně ono. Taková společenská črta, která by stejně jako prózou, šla vyjádřit třeba satirickou básní.

Zamila: Děkuju, určitě by to šlo natáhnout. Tohle je jenom taková črta, ani nevím, jak to nazvat, tak radši bez zařazení :).

Amelie M.: Přesně tak, smutná realita. Jsem moc ráda, že ti to přišlo zajímavě napsané :).

Je to fajné. Klidně by šlo ještě přitvrdit, klidně by z toho mohlo vzniknout i něco delšího a nejen o "kozách" ;-)

taková smutná realita, řekla bych.. líbí se mi styl, jakým jsi to dala dohromady, je to originální

Jiří Turner: Myslím, že jsi na to kápnul. Nejsi jediný, komu vyprávění připadalo useknuté. Já v závěru pointu viděla, ale určitě to šlo ještě dotáhnout, dopovědět, vyšperkovat. Teď z nadhledu to vidím, takže děkuji. Asi by ten rozhovor šel použít jako stavební kámen nějakého příběhu, sám o sobě je málo.

Pajalord: Dík, i když to zase tak zábavný být nemělo :).

ta"jemna": Děkuju, jo, je to maso.

:D :D :D Pobavilo :D

syrový jak maso resp. život sám... Dobře!

Orionka: Rozumím, ono ani nejde o to, že nejsem ta správná cílová skupina (asi fakt nejsem), ale o to , že jsem očekával, že ten fiktivní rozhovor ( jak se to v povídkách a v románech občas dělá) má ten účel, že navodí situaci, ve které pak vygraduje ta pointa. Třeba, teď mě napadla taková blbost: končí to co jsi napsala - střih - zmíněná slečna se vrací večer z kina a zmíněný "galantní násilník" na ní čeká ve vchodě se strunou od kontrabasu za zády...

Zamila: Děkuji, to mě moc těší :). Já zas mám pocit, že se nikdo z nás nezapřel a ženeme přikázaná slova každý svým typickým směrem - já ke snění a hvězdám, Jiří k symbolům moře a úvahám o životě, Amélie k odlehčené ironii... a Yana je taky svoje, i když to sem nedala :).

Hm, musím "říct", že z těch tří pokusů, co jsem tu našla, se mi tenhle líbí nejvíc. Protože není rozsekán, ta báseň je prostě plynulá, celistvá, navíc má fakt neobyčejnou, nenásilnou atmosféru. A taky mi přijde, že to celkově není Tvůj styl, možná proto se mi to tak líbí :-D

jo jasně to mě napadlo hned jak jsem to napsala že vše co se nechce zalíbit většině je psáno naprosto subjektivně, ok, ale trvám si na svém že u té dívenky je cosi v nepořádku, není normální nechat si ubližovat, je cosi nezdravého v jejím přístupu a to mi nevymluvíš :-) ona opravdu není jen pitomá, víš, znám spoustu dívenek a když mají sklon k takovému chování jaké popisuješ, věř mi, je tam vždy nějaký problém, ale je přece fajn vidět další pohledy a já vím že ty dokážeš psát s určitým nadhledem až drsností o problematice a to je tvůj nekompromisní pohled a proč ne? Nemůžou všichni, všechno a všechny omlouvat.