...

Báseň nalezena tak jako znova a znova nalézáme krásu žen.

Jedna šuplíkovka.

žijeme opravdu, žijeme vůbec?

Svět je jako papír, a je jen na vás, koho necháte kreslit. :)

fenka, belgický ovčák, 13 let

Nesnesitelná lehkost bytí? Je to smutné, poetické a patetické? Možná je to o životě! Třeba jsme všichni také listím, dokud nás někdo nesemele do kompostu nebo nespálí! Po zimě vypučíme a narodíme se na jednom stromě, abychom pomalu "dozrávali" a zezeleněli. Po létu přijde podzim a my ztratíme svou zdravou barvu a proměníme se v různobarevnou hromadu popadaných lístku, které skončí na zemi pod stromem. Pak nás někdo uklidí a vše začne nanovo! Je to taky trochu bajka! A alegorie! Vytrhnout své vlastní srdce a dát ho někomu jinému. Pořád něco někomu dáváme, přátelství, lásku, radost, ale i bolest a zklamání! A možná je taky všechno jedno! To jen my lidé se pořád v něčem pipláme a snažíme se najít odpovědi na všechny své otázky! Je to dobře, nebo špatně? Všeho moc škodí... Listí je to jedno, to je, nebo není! Nepřemýšlí, neplánuje, nemiluje a necíti nenávist nebo závist! No jo, no... :-)

...

kupi se mi v hlave ted hrozne moc veci

Pro každého, kdo se zrovna na někoho zlobí.....

Škola - ne náhodou jí neřeknu jinak než gulag. Takhle vás nesnášim, vy jelita (a pak že jsme elita)!! A ještě daleko víc... Děkuju za všechny krásný léta, o který jste mě připravili!

...oh shit...

Tak vám konečně můžu představit výsledek dvouměsíčního pachtění se s českým textem na Bocelliho hitovku Vivo per lei (http://www.youtube.com/watch?v=N3WOVnTz-Yo)

Slyš! Jaro na okénko ťuká, zima si chystá pelíšek, někdo prožívá touhy muka, jiný smí hladit kožíšek...