|
fenka, belgický ovčák, 13 let
 10.05.2008 8 1884(23) 0 |
někdy se ztratí slova
tváří tvář tichu
jiného světa
ležela na boku
snadno spící
jen v koutku oka
neodbytná moucha
vítr jí čechral dlouhou srst
měla mokré tlapky
poslední noční rosou
zmáčené
co zastavil čas
člověk nevracej zpátky
na smrt stejně krátký
někdy už nejsou slova
odvál je vítr
jen v myšlenkách
jaksi
zůstává
...
15.05.2008 - 17:45Do háje...:o( Smutná... Zrovna dneska jsem se dozvěděla, že můj mazlíček je na tom taky špatně (sice "jen" králík, ale stejně člen rodiny), takže možná taky něco napíšu. Anebo radši ne.
Krásný.
Krásný.
14.05.2008 - 12:49Mezi chovateli potkanů, kteří se se ztrátou musí vyrovnávat mnohem častěji, se traduje báje o duhovém mostu: http://krwinka.blog.cz/0611/rainbow-s-bridge
12.05.2008 - 21:29DĚKUJI MOC ZA KOMENTY...taky si myslím, že je přímo v psím nebi...byla hodná a taková jakoby moudrá, i když to zní divně....
12.05.2008 - 15:37Již jsem komentoval, ale to foto mně nedá.
nádhera na psech je to, že si umí popovídat beze slov, a my jim někdy porozumíme až pozdě.
nádhera na psech je to, že si umí popovídat beze slov, a my jim někdy porozumíme až pozdě.
11.05.2008 - 07:17Dlouhá srst a dlouhý život, jistě také načechraný vzájemnou láskou a společně prožitými radostmi...
10.05.2008 - 22:19...hmm:=,
co zvíře dokáže člověku být... těžko popsat.....,
moc hezky vyjádřeno, a... souhlas s "prostějankou":-)
a - krásné foto!!
co zvíře dokáže člověku být... těžko popsat.....,
moc hezky vyjádřeno, a... souhlas s "prostějankou":-)
a - krásné foto!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Wendy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dlaně na chodníku
Předchozí dílo autora : Cítím to
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
