zpowěd

Ne každému dáno,aby zpíwat dowed
a ne každý jako poutník,cestuje bůhví kam.
Toto zde je generální zpowěd,
kterou zpowídá se chuligán.

Já naschwál chodím neučesaný,
wlasy mi na zádech,jak petrolejka plají
mám rád,když we washich pustých duších
neutěchající lásku rozkmitají.

Mám rád,když na mne jako kroupy w bouřce
kamení nadáwek jen prší ze wseh stran
tím wíc wjíždím prsty do swé kštice
tím diwočeji si ji rozčechrám.

Tím wíc můj mozek žije wzpomínkou,
že znám ten pěkný domek s tůjemi,
kde žijesh s tátou a maminkou
a kašlesh na wšechno mé básnění.
Mi drahá jsi,jak zem,jak krew,jak proud
jímž jarní déšť zdwíhá lupení.
Wydlemi bych wšechny přišel zapíchnout,
zak každý skřek po tobě hozený.

Má milá wenkowanko ubohá!!!
Zestárla jsi už asi,zoškliwěla(vnitřně)
před bohem můžes kleknout se wzlikem,
kdybys mi jen trochu rozuměla,
wěděla bys,proč se stáwám prwním básníkem.

Už bych měl přestat přemýšlet
na schodech ozářených měsícem(půlnočním)
musím přestat marné werše wymýšlet
zahodit twou fotku s zajícem(welikonočním)

W noci,když měsíc svítí nějak tak-jak čert jen wí!!!
nízko se swěšenou hlawou,chodíwám do hospy.

Měl bych odjed...
ale newim kam
tak radši píšu generální zpowěd
kterou zpowídá se chuligán...


jestli se pletu,můžete mě oprawit,ale když po twáři tě praští,másh druhou nastawit????