Ženy, prostě ženy

Ženské tělo to je krása, nad kterou vám není,
přestože jsem ateista, hned dám na modlení.
Rtíky rudé jako máky, prsa něhou vábí,
klín je poklad nejvzácnější, jenž každého svádí.

Nic lepšího na mou věru, nedalo se stvořit,
nesmíme to kritizovat, musíme se kořit.
Ženský půvab muže láká, jako můry oheň,
klín nás mocně přitahuje, byl tak pro nás stvořen.

Muži často rozum ztrácí, srdce v hrudi buší,
za tu krásu bez váhání prodali by duši.
Roztouženě cvrlikají, slibují a prosí,
když pak milou namluví si, jak pávi se nosí.