Jeto o trempování ale o tom se dá hodně psát román by to byl.
 12.02.2013
9
1813 (14)
0
Sedím kamarádovi na oslavě,
na zahradě oheň, kytara hraje.
Jiskry ke hvězdám se vznáší,
zase jsme o další rok starší.

Neni nám náct je nám cet,
ne dvacet ale už čtyřicet.
Jiné povinosti máme,
na cesty do lesů, vzpomínáme.

To všichni jsme byli svobodní,
cesta každá do lesů byla první.
Spousty písní jsme hráli,
jenom mládí jsme si přáli.

Léta však stále přibývali,
a dnes už néjsme mladí.
Zpátky do lesů jsou jen plány,
písně co známe, nejsou ohrany.

Věřím však, že svoji rodinu,
sebe zpátky do lesů dostanu.
Plány se ve skutečnost promění,
mi staří trempové nebudem zatraceni.

 22.11.2017 17:59
oslov radek díky drží mě to nad vodou.
 22.11.2017 17:57
Hunter děkuji, povzbuzuješ mě.
 27.02.2013 18:36
Většina tvých básní je střízlivá, čístá a v těch správných místech dojemná. Jen tak dál...
 25.02.2013 13:05
oslov radek: Děkuji jsem rád, že se ti také líbí.
 23.02.2013 11:41
jistá romantika se v tom pozná a vůbec není tak hrozná....
 14.02.2013 17:59
Zdenek39: Ano ...jsou tam chyby ...ale já ti je ráda odpustím a nevidím jediného důvodu, proč ne :))
 13.02.2013 19:04
... až vám bude át, budete se tomu smát. ;o)))
 13.02.2013 18:52
Homér: Děkuji ale chyby jsou tam zase a sám sebe odsuzuji nevím kdy už se polepším ale poesii mám rád i když s chybama vím.
 13.02.2013 08:45
Upřímně? Jsem rád, že jsi zpátky. Nevím občas mám takovou náladu, že mě tyhle věci dojímaj.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.