|
Jednou takhle okolo páté ráno...
|
|
|
|
Věnováno A. aneb už je to vše jiné...
|
|
Abstraktní dílko vytvořené na základě jednoho opravdu zvláštního snu.
|
|
Asi hodně velká dávka vzteku...
|
|
další ze zoufalejch výkřiků Popelky, co si hraje na strašně statečnou a hrdou...
|
|
jedno z mých starších "děl"
|
|
ranní básnička, co mě napadlo, to jsem napsala, protože patnáct je ti jen jednou :)
|
|
|
|
|
|
Můj pohled na situaci v této zemi...věřím že to není jen můj názor budu rád za jakékoliv komentáře :)
|
|
pro zajímavost: původně s názvem kalení (pak jsem si uvěfdomil, že né každý rozumí povrchovým úpravám materiálu)...po dlouhé době se mi snad zas nějaká povedla
|
|
|
|
..Co dodat :)
|
|
|
|
Nikdo se zubaté nevyhne,číhá jako stín na každého z nás.
Měsíc je stejný,ať ho vidí kterékoliv z očí.
Baví se spolu o jednom měsíci.
Nevidí že je stále stejný,že to myšlenky z něj dělají velký nebo malý měsíc.
Stejně tak jako člověk .
Tma je nevědomost této stejnosti.
|
|
|

