Asi si sbalím kufry na cestu

Asi si sbalim kufry na cestu
už všecko mám, nápřah i úder i krásnou nevěstu
v pokoji smrdí roky neukojenýho pobytu
cejtíš ty roky? Ty roky řekly: furt jsi tu?
Tak jsem si sednul na kraj opotřebovaný postele
koukám se, pche, fakt musim zmizet z týhle prdele
paprsky slunce lehly na gauč, až to vrzlo v skrytu
protáh jsem paže do dálky a vypích oči tomu bytu
a bylo ticho, jako by souviselo ticho s očima
nevím, ty víš? řek bych, že takhle ňák to začíná
zvedne se prach z koberců a zachvějou se duše
čas je jen čoklík, co podle relativní stezky kluše
asi si sbalím kufry na cestu
pokoj je tady, i tys tu.