|
pro valtíka
 11.01.2014 5 1243(13) 0 |
Padl závoj k zemi
upleten z tmavomodrého sametu
zakryl zmatek duší
stojících okolo svíček
hořících do omamného snění
Měsíc je rozpůlen
a již útěchu neposkytne
víle z lesních mýtin
která od světla utekla
hledající smysl lásky
Poblouzněná pozlátkem
a píšťalou poustevníka
zapomněla na svíci
a duše okolo stojící
s pendolínem míří do zapomnění
upleten z tmavomodrého sametu
zakryl zmatek duší
stojících okolo svíček
hořících do omamného snění
Měsíc je rozpůlen
a již útěchu neposkytne
víle z lesních mýtin
která od světla utekla
hledající smysl lásky
Poblouzněná pozlátkem
a píšťalou poustevníka
zapomněla na svíci
a duše okolo stojící
s pendolínem míří do zapomnění
13.01.2014 - 08:11Pendolíno mne dostalo :-). Je to pro něj čest vystupovat v tak něžné poetické básni.
11.01.2014 - 21:52Aidlin
:)))))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Do zapomnění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Květina a smrk
Předchozí dílo autora : Nikam
