dopisy

slečna, co si v tramvaji
vyzobává ze šály kusy lesa a zeminy
jsem to já očima
náhodných spolujezdců apokalypsy

v takových obdobích nespí
padá ze stromů
a píše dopisy, jejichž otevření
může navždy
změnit nemálo početnou skupinu nejbližších

v takových dopisech spí mezi řádky
a padá do postscript

kde si zlomí žebro

mezera mezi třetím a čtvrtým odstavcem
spousta lučního kvítí

vyšplhá zpátky
tam se uhnízdí