Ty jsi přirozená básnířka, ale tady je hodně gramatických rýmů, nebo nehezkých rýmů, které to kazí.
stávají
přišourají

jasnu
zhasnu

vidím
stydím

Zkus se obejít bez rýmů, jdi jen po pocitu, do morku kosti.

DDD: Nechodím často s manželkou nakupovat, tohle byla výjimka. Podíval jsem se na toho pejska a přišla báseň, v hrubé formě. Trochu jsem ji nechal dokvasit, líp to nesvedu. Tak jsem ji odšpuntoval.
Díky.

immo002:Díky za koment a další rozměr.

Market30: Díkes.

Mlčeti Zlato: Homér: človiček:
Díky moc vám všem.

Ženským se to nelíbí?

To nemá chybu.
:-)

Je to nádherně tajemný.
Super!

Vyvolává obrazy?

Různým lidem různé. Já se nemůžu v tomhle místě:
...Dravci se slétali...
dostat přes obraz dravců kroužících nad mrtvolou.

Promiň.

Každý se kreslíme časem a praskáme v cizích soudech, lepíme si rány.
Závěr by se dal vnímat různě:
...jsi jako já…
věř
v mých očích.. se poznáš...

By se dalo třeba vložit do úst nesmrtelnému Kristu.

Je to báseň, která se dotýká duše.
Super!

Jiří Stratil: Máš pravdu. Zajímám se o výklady snů. Tady bych řekl, že ty atomové bomby můžou klidně být kritické komentáře u Tvých děl. Rozmetávají svět který sis vytvořil (každý si tvoříme svět). Ikdyž to vytěsníš, vrací se Ti to ve snu.

Taková báseň v člověku nějaký čas zůstane, čtenář je konsternován smutnou pravdou. A přesto, život není marný.

Vím, že jsem s tím už trapnej, ale když píšeš bez rýmů píšeš skvěle. Máš přirozený cit pro volný verš, umíš napsat báseň tak, aby byl soudržná, nerozutíkala se a přitom v ni bylo napětí.

Kdybych to uměl líp, tak bych kritizoval.

Psychoanalytik by možná řekl, že hnůj symbolizuje budoucnost (dává vyrůst novému) a tvé nevědomí Ti tu báseň poslalo do palice, protože příčinou Tvé neurózy je, že nemáš žádný výhled na vlastní budoucnost.
No nic, čtu Junga a asi mi z toho hrabe...

Nemá to sice pevnou strukturu, která by asi byla pro píseň potřeba, ale jako bych z toho cítil melodii. Líbí se mi to.
A jsem zvědavý co na to řekne autor singularis, když už se objevil(a) v textu.

Poměrně málo se tu objevují básně psané vázaným veršem. Tohle je pěkná báseň, rytmická, pěkné rýmy.
Vítej na Psancích.

Jiří Stratil: Díky za osvětu. Už vím že Ty mušky co mi vylétaly ze septiku, když jsme ho ještě používali byly koutule.

korálek:
Díky moc.
:-)

Audrey Diamond:
Díky!

casa.de.locos: Díky!
Pochvaly od Tebe si moc vážím.

Vykašly se na antikoncepci a bude po bezpečí i po rutině.

Promiň, to bylo první co mě napadlo.

Vítej na Psancích
já jsem tu asi za prudiče (neodborného), co se týče formální stránky a protože jsem prudil u jiných, tak by Ti mohlo být líto, že Tě vynechám.
Je dobré ve vázaném verši vyhýbat se v rýmech slovům stejného druhu ve stejném pádu, v případě sloves ve stejném času a je dobré trochu pohlídat rytmiku, dá se to tak, že se počítají slabiky.
Ale neděs se, většina to tady neřeší a píše pro radost. Proč ne, ale pokud čekáš nějakou odezvu, i toho si vedle obsahu může někdo všimnout.
Líbí se mi jak si uchopila téma, má to takovou Dykovskou údernost a z každého motýla zůstaly nám larvy, je geniální. Vidím v tom, jak nás tíží naše mrtvá minulost, jak nás táhne k zemi.