Na hraně

Tak nevím. Asi bych se méně věnoval kritice a srovnávání a více obsahu.
Jako ostatní Tvá tvorba, krása. Dík.

Všem moc děkuji za názor. I za pochvalu i za kritiku. Je to pro mě velice přínosné.

Vítej na Psancích
já jsem tu asi za prudiče (neodborného), co se týče formální stránky a protože jsem prudil u jiných, tak by Ti mohlo být líto, že Tě vynechám.
Je dobré ve vázaném verši vyhýbat se v rýmech slovům stejného druhu ve stejném pádu, v případě sloves ve stejném času a je dobré trochu pohlídat rytmiku, dá se to tak, že se počítají slabiky.
Ale neděs se, většina to tady neřeší a píše pro radost. Proč ne, ale pokud čekáš nějakou odezvu, i toho si vedle obsahu může někdo všimnout.
Líbí se mi jak si uchopila téma, má to takovou Dykovskou údernost a z každého motýla zůstaly nám larvy, je geniální. Vidím v tom, jak nás tíží naše mrtvá minulost, jak nás táhne k zemi.

naprosto souhlasím s Mlčeti Zlato.
Já jsem příznivcem volného verše, a proto mě násilné veršování pana Stratila tolik tahá za uši. Ale to neznamená, že jsem striktně proti rýmu (jako někteří zde).
Tady bych řekla jen... Uvolni se, dýchej... "larvy" byly super. Těším se, co bude dál... :-)

Hrana-bod zlomu ,vzestupu či pádu.Vždy však nestranná křižovatka cest.

Ano, být lepší a lepší, s cílem dosáhnout dokonalosti, byť ta je vždy i relativní hodnotou.

Amelie M.: Tomu srovnání bych se vyhnul a to velkým obloukem. Pan Stratil produkuje konstantní kvalitu na takové úrovni, že smysl jeho děl často nejsem schopen uchopit a odhalit. V tomto případě je zřejmé, co má básník na mysli a jestli tu a tam škobrtne, aspoň může být příště lepší. Toho si považuju mnohem více než konstantní dokonalosti pana Stratila.

Amelie M.: Děkuji za názor a připomínku.

silně mi to připomíná tvorbu pana stratila.. jedno se mi ale z celé básně líbí "z každého motýla zůstaly nám larvy"..