Stručný popis aspektů mezigeneračního soužití s důrazem na remodelace společně užívaného pozemku.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pod zadkem mám plast
namísto teaku.
Ve stínu slunečníku,
co taky není můj...
Sním o zahradě
plné pryskyřníků,
kde patří mi i
zpropadenej hnůj.
namísto teaku.
Ve stínu slunečníku,
co taky není můj...
Sním o zahradě
plné pryskyřníků,
kde patří mi i
zpropadenej hnůj.

Hezký rozbor.Nebo... je příčinou mé neurózy babička mého muže, která obývá spodní patro našeho rodinného domu a je zcela nekompromisní ohledně zahradních úprav ;) :D

Psychoanalytik by možná řekl, že hnůj symbolizuje budoucnost (dává vyrůst novému) a tvé nevědomí Ti tu báseň poslalo do palice, protože příčinou Tvé neurózy je, že nemáš žádný výhled na vlastní budoucnost.
No nic, čtu Junga a asi mi z toho hrabe...
No nic, čtu Junga a asi mi z toho hrabe...

Geniální. Z fleku bych podepsal. Myslel jsem, že jsem tomuhle už utekl, ale poslední dobou zjišťuju, že evidentně ne dost daleko. Takže soucítím :-) Skvěle napsaná.

Prodám chatu v Českém ráji. Srubovitá, celodřevěná.
Zahrada velká.
Levně
Zn. Slunečník dokoupím, pryskyřníky dovysadím, hnůj dovezu
Zahrada velká.
Levně
Zn. Slunečník dokoupím, pryskyřníky dovysadím, hnůj dovezu
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ani hnůj není můj. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Aktivismus není pro mě.
Předchozí dílo autora : Bezpečná rutina
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
PiperNeasi, Jakub,, llenyla, Deníčkování.00» narozeniny
Helee [15], Lixandra [13], Martenin [13], plavoc [12], kofinonpoet [12], Oiniké [10], Debie [10], archibald [8], Fatr [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)