![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


moc líbí, já mám ráda bolest v poezii a rozervané emoce básníků ..


miluji miniatury plné toho, co chce člověk sdělit. málo je mnoho..


taron: neřekla jsem, že nad někým lámu hůl, jen že některá díla nemohu nazvat poezií, to je celé. rozhodně tím nechci nikomu ublížit. a děkuji za komentář :)


čtu a čtu...a říkám si, je to skvělé, plné, ... a pak dojdu na konec a nevím co říct. nevím. jsem odzbrojená..


takové hořkosladké povzdechnutí. /já teda nesnáším slovo kukadla, ale že jsi to ty, prominu/ :)


ten konec se mi zdá docela navíc. ale pro tebe tam má určitě svůj význam.


tam jedu na konci prázdnin a už se strašně těším. možná bych si to dokázala lépe představit prózou. jinak až na některá klopýtnutí v rytmu je to fajn.


Lössenie Eruzel: děkuji, krásný komentář, moc si toho vážím..


DDD: trošku skácelovština, ale po mojem :) a moc děkuji ;)


tak jsem to ale nemyslela, chtěla jsem tím právě říct: ještěže tu mám tebe! :)


ty víš, že já si myslím o tvých básních to samé a jsem šťastná, že jsme naladěné na stejnou notu. (někdy si říkám, jestli se to, co tu někteří píšou, dá nazývat poezií). ale nechci být konkrétní ani hrubá.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?